Přeskočit obsah

10.2 QField

QField (https://qfield.org/) je open-source mobilní aplikace určená pro práci s geografickými daty v terénu, která úzce spolupracuje se softwarem QGIS. Umožňuje sběr, editaci a správu prostorových dat přímo na mobilních zařízeních, a to i bez připojení k internetu. Zachovává přitom vzhled i nastavení projektů vytvořených v QGIS, takže uživatel může snadno přenášet práci mezi kanceláří a terénem. Mezi hlavní funkce patří práce s GPS, sběr multimediálních dat (fotky, video), podpora různých datových formátů a synchronizace projektů přes cloud.

Note

Text této lekce je inspirován školením GISMentors.

Instalace

Nejprve nainstalujeme na naše mobilní zařízení QField.

Dále doinstalujeme do prostředí QGISu zásuvný modul pro synchronizaci dat QField Sync.

Dále si vytvoříme uživatelský účet na QFieldCloud (https://qfield.cloud/), který bude používat pro synchronizaci dat mezi mobilním zařízením a QGIS na stolním počítači.

Note

Synchronizaci dat mezi desktopovým počítačem a mobilním telefonem lze realizovat několika způsoby. V případě QField existují čtyři základní varianty:

  • využití služby QFieldCloud spolu se zásuvným modulem QFieldSync pro QGIS (online i offline režim)
  • použití zásuvného modulu QFieldSync bez QFieldCloud, například přes USB kabel, Bluetooth nebo jiné cloudové služby
  • přímé napojení na databázi PostgreSQL/PostGIS (pouze online režim)
  • ruční přenos dat bez využití synchronizace

Příprava projektu

Po spuštění aplikace QField si uživatel může vybrat, zda otevře lokální projekt uložený v zařízení, nebo projekt dostupný v cloudovém úložišti (například QFieldCloud). Aplikace zároveň umožňuje vytváření nových projektů přímo v prostředí QField.

Vytvořme nejprve projekt.

Popis rozhraní

Po načtení projektu se otevře mapové rozhraní, do kterého jsou automaticky importována všechna projektová data. Ovládání mapy odpovídá standardům běžných mobilních mapových aplikací a probíhá prostřednictvím běžných dotykových gest.

Panel vrstev obsahuje kompletní seznam všech vrstev zahrnutých v projektu. Umožňuje okamžitý přehled o jejich uspořádání i způsobu vizualizace v mapě.

Dlouhým stiskem vrstvy se zobrazí její detailní informace, například nastavení průhlednosti, počet obsažených prvků nebo možnost otevřít jejich kompletní seznam.

Klepnutím na ikonu oka u názvu vrstvy lze danou vrstvu rychle zapnout nebo vypnout její viditelnost.

Měření vzdálenosti

Vzdálenost se určuje postupným přidáváním bodů do polylinie. Body se přidávají tak, že se mapa posouvá, dokud se kurzor umístěný ve středu nenachází v požadované poloze pro vložení bodu. Poté použijeme ikonu Plus k vložení bodu. Následně mapu posuneme tak, aby se další měřený bod nacházel v poloze kurzoru. Průběžně se přitom dynamicky zobrazuje délka úseku i azimut linie vzhledem k severu ve stupních. U každého nově přidaného bodu se zároveň zobrazuje jak celková délka trasy, tak i délka právě měřeného úseku.

Profil terénu

Nástroj pro měření vzdálenosti umožňuje také zobrazit výškový profil terénu. Tyto hodnoty jsou však pouze orientační, protože vycházejí z modelu Mapzen Global Terrain (MGT) s rozlišením přibližně 30 m na pixel. Pokud je požadována vyšší přesnost, je nutné použít detailnější model, například nastavením v prostředí QGIS.

Měření v terénu

Vytváření geoprvků

U bodové vrstvy probíhá vkládání prvků obdobným způsobem jako při měření vzdálenosti. Mapu posuneme tak, aby se kurzor nacházel v požadované pozici, a následně použijeme tlačítko Plus. Otevře se formulář pro vyplnění atributů geoprvku. Po jeho potvrzení je bod uložen do mapy a zobrazen symbolem podle nastavených pravidel vrstvy.

Editace geoprvků

Geoprvky se upravují jejich výběrem – stačí na ně kliknout (nebo klepnout), přičemž kurzor nemusí být přesně nad prvkem. Po výběru se zobrazí seznam prvků s označením aktuálně aktivního a zároveň se daný prvek v mapě zvýrazní odlišným symbolem.

Následným kliknutím na položku v seznamu (např. „A“) se zpřístupní editační nástroje.

Pro úpravu atributů zvolíme ikonu „A“ s tužkou, hodnoty upravíme a změny potvrdíme zelenou ikonou. Úprava geometrie se provádí pomocí ikony geometrie s tužkou, která aktivuje režim editace vrcholů (vertexů).

Vybraný vrchol označíme kliknutím a z kontextového menu vybereme možnost Přesunout prvek.

Poté posuneme mapu tak, aby se kurzor s tímto bodem dostal na požadovanou pozici. Nové umístění potvrdíme zelenou ikonou, čímž se vrchol přesune.

Mazání geoprvků

Odstranění geoprvků probíhá prostřednictvím formuláře, se kterým jsme se setkali už při editaci. K tomuto formuláři se dostaneme stejným způsobem – kliknutím (dotykem) na prvek v mapě a jeho následným výběrem ze zobrazeného seznamu.

Tip

Alternativně lze formulář vyvolat dlouhým stiskem přímo na geoprvku v mapě. Tím se otevře kontextová nabídka obsahující možnost odstranění více prvků najednou.

Ve formuláři se na pravé straně nachází nabídka rozšířených funkcí. Jednou z dostupných možností je odstranění prvku. Samotné smazání je následně nutné potvrdit v zobrazeném dialogovém okně.

Synchronizace projektu

V našem případě budeme používat pro synchronizaci úložiště QFieldCloud.

Note

Vystačíme si s plánem Community, který je zdarma. Ten je omezený na 100 MB úložiště a umožňuje sdílení mezi uživateli pouze u veřejných projektů. Soukromé projekty lze vytvořit také, avšak zůstanou přístupné výhradně jejich autorovi.

Odeslání dat z QField

V postranním panelu vybereme ikonu cloudu, která zároveň zobrazuje informace o provedených změnách.

Na další obrazovce máme dvě možnosti:

  • Synchronizovat - provede se úplná synchronizace, při které se nejprve stáhnou aktuální data a projekt z QFieldCloudu do QFieldu a následně se odešlou změny zpět z QFieldu do cloudu.
  • Push změny - proběhne pouze odeslání změn z QFieldu do QFieldCloudu, bez stahování jakýchkoli dat z cloudu do aplikace.

Stažení dat do QGIS

Spustíme zásuvný modul QField Sync.

Po kliknutí na první tlačítko a přihlášení do cloudu se zobrazí seznam dostupných projektů.

Po zvolení projektu ze seznamu následně spustíme synchronizaci pomocí druhého tlačítka.

Zásuvný modul nás vyzve k určení umístění, kam se má projekt uložit. Následně spustíme synchronizaci dat.

Stažený projekt otevřeme v QGISu:

Úprava projektu jeho synchronizace

Pokud provedeme změny v QGIS, můžeme je následně odeslat do cloudu. Tento směr synchronizace (QGIS → QFieldCloud → QField) se používá především pro aktualizace projektu a dat, která nejsou určena pro terénní editaci - například podkladové mapy nebo další podpůrné vrstvy (viz následující upozornění).

Warning

QFieldSync neprovádí plnohodnotnou obousměrnou synchronizaci s QFieldCloud - při přenosu mezi QGIS (lokálně) a cloudem se data spíše přepisují a je nutné vždy zvolit, zda má prioritu lokální nebo cloudová verze. Naproti tomu QField a QFieldCloud umí plnou synchronizaci včetně sloučení GeoPackage balíčků a verzování viditelného na webu.

Úkol

Otevřený projekt upravte a vyzkoušejte synchronizaci do mobilního zařízení přes QField.

Spustíme synchronizaci projektu - výchozí operace je No action.

V našem případě přenášíme data z lokálního počítače do cloudu, proto zvolíme variantu „lokální počítač“. Můžeme ji aktivovat buď zaškrtnutím u jednotlivých položek pod ikonou desktopu, nebo použitím tlačítka Prefer Local, které nastaví lokální verzi pro všechny položky v seznamu. A proveďme synchronizaci dat.

Nyní přejdeme na mobilní zařízení a z bočního panelu vybereme ikonku cloudu.

Na další stránce spustíme synchronizaci dat.

Výsledek synchronizace ověříme v prostředí QFieldu.

Další materiály