155TG4 Teoretická geodézie 4 / úloha 3

Z GeoWikiCZ

Název úlohy

Určení astronomické orientace z měření na Slunce

Zadání úlohy

Z měřených vodorovných směrů na Slunce a zvolený trigonometrický bod a z registrovaných časů příslušných měřeným vodorovným směrům určete směrník vybraného pozemního cíle v S-JTSK.


SOUŘADNICE BODŮ V S-JTSK

  • Pilíře ve směru od kopule:
pilíř 1                           744958.501 ;   1040903.614
pilíř 2                           744953.997 ;   1040899.645
pilíř 3                           744949.543 ;   1040895.652
pilíř 4                           744945.041 ;   1040891.676
pilíř 5                           744940.536 ;   1040887.706 
  • Trigonometrické body:
Hradčany, chrám sv. Víta          744233.46  ;   1042459.18
Dejvice, kostel sv. Matěje        745528.16  ;   1039747.32
Dejvice, Bohoslovecká kolej       744353.25  ;   1041630.01
Střešovice, kostel sv. Norberta   745838.34  ;   1042134.49

Dokumenty ke stažení

Zápisník astronomické orientace na Slunce naleznete v souboru zapisnik_slunce.pdf.

Měřená data pro každou laboratorní jednotku odevzdejte spolu s technickou zprávou na server athena v předepsaném formátu v textových souborech LJhz1_xx.m (první laboratorní jednotka) a LJhz2_xx.m (druhá laboratorní jednotka), kde za xx v názvu každého souboru uveďte číslo vašeho zadání, které odpovídá číslování uvedenému na hlavní stránce cvičení TG4. Pozn.: Oba textové soubory pro 1. i 2. laboratorní jednotku jsou shodné, liší se pouze číslicí laboratorní jednotky v názvu souboru.

Rovníkové souřadnice Slunce, resp. světový hvězdný čas pro světovou půlnoc UT1 převezměte z hvězdářské ročenky, kterou dostanete během měření zapůjčenu. Údaje též naleznete v tomto výtahu z hvězdářské ročenky.

Numerické zadání a upřesňující informace pro bezkontaktní výuku (výpočetní část)

Měřická část této úlohy nelze při bezkontaktní výuce realizovat. Měření je proto pro váš výpočet již nagenerováno a je součástí numerického zadání. V případě, že by došlo během semestru ještě k obnovení kontaktní výuky (pravděpodobnost toho je však mizivá), bude i měřická část dodatečně zrealizována. Aktuálně zadávaná výpočetní část má za cíl připravit si výpočet tak, aby jej bylo kdykoli později možno pro konkrétní měření s co nejmenší námahou použít. Totožné zpracování měření na Slunce budete samostatně provádět i na výuce v terénu.

Numerické zadání naleznete v adresáři ftp://athena.fsv.cvut.cz/TG4/slunce/zadani. Každé zadání se skládá ze tří souborů:

  • tg4_2020_u3_xx.m, v němž jsou informace o přiděleném stanovisku, cíli a datu měření;
  • LJhz1_xx.m, který obsahuje vygenerovaná reálná měřená data v 1.laboratorní jednotce;
  • LJhz2_xx.m, který obsahuje vygenerovaná reálná měřená data v 2.laboratorní jednotce.

Přípona xx v názvech souborů značí číslo zadání. Číslo zadání studenta odpovídá číslování uvedenému na hlavní stránce cvičení TG4.

Z logiky věci se rozumí, že soubory měření v laboratorních jednotkách (LJhz1_xx.m a LJhz2_xx.m) již neodevzdáváte, neboť jsem vám je k výpočtu zadal já. Odevzdáváte pouze technickou zprávu prezentující zadané parametry měření (např. zadané body, datum měření aj.), veškeré další hodnoty potřebné ke zpracování (souřadnice Slunce, aktuální hodnoty konstant pro převody časů aj.), výpočetní postup, přehled dosažených výsledků a jejich zhodnocení.

Názorné vysvětlení, kde která data potřebná pro váš výpočet v hvězdářské ročence naleznete, je pro vás připraveno v tomto obrázku. Terestrický čas TT (Terrestrial Time) je v ročence značen českou zkratkou TČ. Zkratka SČ v ročence znamená světový střední sluneční čas, tj. čas UT1; příslušný sloupec tabulky tedy říká, že je v ní tabelována hodnota světového hvězdného času pro okamžik 0 hodin světového středního slunečního času, tj. pro 0 hodin středního slunečního času na Greenwichi, tj. pro 0 hodin UT1.