155TG4 Teoretická geodézie 4 / úloha 3

Z GeoWikiCZ

Název úlohy

Určení astronomické orientace z měření na Slunce

Zadání úlohy

Z měřených vodorovných směrů na Slunce a zvolený trigonometrický bod a z registrovaných časů příslušných měřeným vodorovným směrům určete směrník vybraného pozemního cíle v S-JTSK.


SOUŘADNICE BODŮ V S-JTSK

  • Pilíře ve směru od kopule:
pilíř 1                           744958.501 ;   1040903.614
pilíř 2                           744953.997 ;   1040899.645
pilíř 3                           744949.543 ;   1040895.652
pilíř 4                           744945.041 ;   1040891.676
pilíř 5                           744940.536 ;   1040887.706 
  • Trigonometrické body:
Hradčany, chrám sv. Víta          744233.46  ;   1042459.18
Dejvice, kostel sv. Matěje        745528.16  ;   1039747.32
Dejvice, Bohoslovecká kolej       744353.25  ;   1041630.01
Střešovice, kostel sv. Norberta   745838.34  ;   1042134.49

Dokumenty ke stažení

Zápisník astronomické orientace na Slunce naleznete v souboru zapisnik_slunce.pdf.

Měřená data pro každou laboratorní jednotku odevzdejte spolu s technickou zprávou na server athena v předepsaném formátu v textových souborech LJhz1_xx.m (první laboratorní jednotka) a LJhz2_xx.m (druhá laboratorní jednotka), kde za xx v názvu každého souboru uveďte číslo vašeho zadání, které odpovídá číslování uvedenému na hlavní stránce cvičení TG4. Pozn.: Oba textové soubory pro 1. i 2. laboratorní jednotku jsou shodné, liší se pouze číslicí laboratorní jednotky v názvu souboru.

Rovníkové souřadnice Slunce, resp. světový hvězdný čas pro světovou půlnoc UT1 převezměte z hvězdářské ročenky, kterou dostanete během měření zapůjčenu. Údaje též naleznete v tomto výtahu z hvězdářské ročenky.

Numerické zadání a upřesňující informace pro bezkontaktní výuku (výpočetní část)

Měřická část této úlohy nelze při bezkontaktní výuce realizovat. Měření je proto pro váš výpočet již nagenerováno a je součástí numerického zadání. V případě, že by došlo během semestru ještě k obnovení kontaktní výuky (pravděpodobnost toho je však mizivá), bude i měřická část dodatečně zrealizována. Aktuálně zadávaná výpočetní část má za cíl připravit si výpočet tak, aby jej bylo kdykoli později možno pro konkrétní měření s co nejmenší námahou použít. Totožné zpracování měření na Slunce budete samostatně provádět i na výuce v terénu.

Numerické zadání naleznete v adresáři ftp://athena.fsv.cvut.cz/TG4/slunce/zadani. Každé zadání se skládá ze tří souborů:

  • tg4_2020_u3_xx.m, v němž jsou informace o přiděleném stanovisku, cíli a datu měření;
  • LJhz1_xx.m, který obsahuje vygenerovaná reálná měřená data v 1.laboratorní jednotce;
  • LJhz2_xx.m, který obsahuje vygenerovaná reálná měřená data v 2.laboratorní jednotce.

Přípona xx v názvech souborů značí číslo zadání. Číslo zadání studenta odpovídá číslování uvedenému na hlavní stránce cvičení TG4.

Z logiky věci se rozumí, že soubory měření v laboratorních jednotkách (LJhz1_xx.m a LJhz2_xx.m) již neodevzdáváte, neboť jsem vám je k výpočtu zadal já. Odevzdáváte pouze technickou zprávu prezentující zadané parametry měření (např. zadané body, datum měření aj.) a veškeré další hodnoty potřebné ke zpracování (souřadnice Slunce, konstanty pro převody časů aj.), výpočetní postup, přehled dosažených výsledků a jejich zhodnocení.

Názorné vysvětlení, kde která data potřebná pro váš výpočet v hvězdářské ročence naleznete, je pro vás připraveno v tomto obrázku. Terestrický čas TT (Terrestrial Time) je v ročence značen českou zkratkou TČ. Zkratka SČ v ročence znamená světový střední sluneční čas, tj. čas UT1; příslušný sloupec tabulky tedy říká, že je v ní tabelována hodnota hvězdného času pro okamžik 0 hodin světového středního slunečního času, tj. pro 0 hodin středního slunečního času na Greenwichi, tj. pro 0 hodin UT1.