C++ Bc. 25: Porovnání verzí

Z GeoWikiCZ
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 9: Řádek 9:
nebo <math> d - \ell/2 \sin \varphi \le x \le d.</math>
nebo <math> d - \ell/2 \sin \varphi \le x \le d.</math>


Teoretircká hodnota prevděpodobnosti, že jehla protne jednu z rovnoběžek je  
Teoretická hodnota prevděpodobnosti, že jehla protne jednu z rovnoběžek je  
<math>2\ell/\pi d.</math>
<math>2\ell/\pi d.</math> Při dostatčně velkém počtu pokusů bychom mohli takto odhadnout hodnotu čísla <math>\pi.<-math>
&nbsp;[ [http://en.wikipedia.org/wiki/Alfr%C3%A9d_R%C3%A9nyi ''Alfréd Rényi:] Teorie pravděpodobnosti, Akademia, Praha 1972'' ]
&nbsp;[ [http://en.wikipedia.org/wiki/Alfr%C3%A9d_R%C3%A9nyi ''Alfréd Rényi:] Teorie pravděpodobnosti, Akademia, Praha 1972'' ]


Řádek 42: Řádek 42:
  10 : 0.4456  ~  0.4441  0.4461
  10 : 0.4456  ~  0.4441  0.4461


[ [[C plus plus Bc.|Zpět]] | [[C plus plus Bc. 25 cpp | C++ ]] ]
[ [[C plus plus Bc.|Zpět]] | [[C plus plus Bc. 25 cpp | C++ ]] ]</math>

Verze z 5. 4. 2006, 13:47

Buffonův problém házení jehlou

Na rovnoběžné přímky v rovině ležící od sebe ve stejných vzdálenostech házíme jehlu délky Pro jednoduchost budeme předpokládat, že takže jehla protne nejvýše jednu přímku. Zajímá nás, jaká je pravděpodobnost, že jehla přímku skutečně protne.

Polohu bodu středu jehly můžeme charakterizovat bodem kde je vzdálenost středu jehly od levé rovnoběžky a je úhel, který jehla svírá s rovnoběžkami.

Jehla protne jednu z rovnoběžek tehdy, když nebo

Teoretická hodnota prevděpodobnosti, že jehla protne jednu z rovnoběžek je Při dostatčně velkém počtu pokusů bychom mohli takto odhadnout hodnotu čísla Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle \pi.<-math> &nbsp;[ [http://en.wikipedia.org/wiki/Alfr%C3%A9d_R%C3%A9nyi ''Alfréd Rényi:] Teorie pravděpodobnosti, Akademia, Praha 1972'' ] Napište simulační program, který ověří výše uvedené tvrzení. Pro generování rovnoměrného rozdělení čísel z intervalu <tt><0,1)</tt> použijte výraz rand()/(RAND_MAX + 1.0) kde funkce <tt>rand()</tt> a konstanta <tt>RAND_MAX</tt> jsou definovány v knihovně <tt>&lt;cstdlib&gt;</tt>. Aby program poskytoval při každém volání jinou simulaci, inicializujte generátor pseudonáhodných čísel voláním srand(time(0)); kde funkce <tt>time()</tt> je definována v knihovně <tt>&lt;ctime&gt;</tt>. '''Příklad simulace''' d = 1 l = 0.7 1 : 0.4456 ~ 0.4479 0.4479 2 : 0.4456 ~ 0.4464 0.4471 3 : 0.4456 ~ 0.4456 0.4466 4 : 0.4456 ~ 0.4450 0.4462 5 : 0.4456 ~ 0.4448 0.4459 6 : 0.4456 ~ 0.4481 0.4463 7 : 0.4456 ~ 0.4458 0.4462 8 : 0.4456 ~ 0.4465 0.4463 9 : 0.4456 ~ 0.4466 0.4463 10 : 0.4456 ~ 0.4441 0.4461 [ [[C plus plus Bc.|Zpět]] | [[C plus plus Bc. 25 cpp | C++ ]] ]}