152YFYG Fyzikální geodézie - úloha 2: Porovnání verzí

Z GeoWikiCZ
mBez shrnutí editace
(numerické zadání pro ZS 2010/11)
Řádek 22: Řádek 22:


'''H<sub>i</sub>''' = <math> [0, ..., 25000] km</math>, kde v uvedeném rozmezí vhodně zvolte alespoň 20 výpočetních výšek
'''H<sub>i</sub>''' = <math> [0, ..., 25000] km</math>, kde v uvedeném rozmezí vhodně zvolte alespoň 20 výpočetních výšek
'''R<sub>3</sub>''' = R
'''R<sub>2</sub>''' = R<sub>3</sub> - ''n'' . 2 <math>km</math>
'''R<sub>1</sub>''' = R<sub>2</sub> - ( ''k'' + 7 ) . 4 <math>km</math>
Hustoty vrstev '''<math>\sigma</math><sub>1</sub>''' a '''<math>\sigma</math><sub>2</sub>''' převezměte z Bullenova hustotního modelu Země (typ A') podle toho, do které Bullenovy zóny modelu A' spadne vnitřní rozhraní vaší vrstvy. Numerické hodnoty Bullenova modelu A' naleznete [ftp://athena.fsv.cvut.cz/VG/FYG/uloha2/BullenAdash.jpg zde]
Velikost  ''n''  bude přidělena jednotlivcům na cvičení.
Velikost  ''k''  se rovná číslu kruhu studenta pro cvičení z FYG (88, 89 či 90).


<!--
<!--
Řádek 39: Řádek 51:


Velikost ''n'' bude přidělena jednotlivcům na cvičení.
Velikost ''n'' bude přidělena jednotlivcům na cvičení.
-->
<!--
kruh 61:
'''R<sub>3</sub>''' = R
'''R<sub>2</sub>''' = R<sub>3</sub> - n . 2 km
'''R<sub>1</sub>''' = R<sub>2</sub> - 100 km
'''<math>\sigma</math><sub>1</sub>''' = <math>2,67.10^3 kg.m^{-3}</math>
'''<math>\sigma</math><sub>2</sub>''' = <math>3,35.10^3 kg.m^{-3}</math>
kruh 62:
'''R<sub>3</sub>''' = R
'''R<sub>2</sub>''' = R<sub>3</sub> - n . 1 km
'''R<sub>1</sub>''' = R<sub>2</sub> - 100 km
'''<math>\sigma</math><sub>1</sub>''' = <math>2,80.10^3 kg.m^{-3}</math>
'''<math>\sigma</math><sub>2</sub>''' = <math>3,71.10^3 kg.m^{-3}</math>
kruh 63:
'''R<sub>3</sub>''' = R
'''R<sub>2</sub>''' = R<sub>3</sub> - n . 1,5 km
'''R<sub>1</sub>''' = R<sub>2</sub> - 100 km
'''<math>\sigma</math><sub>1</sub>''' = <math>2,75.10^3 kg.m^{-3}</math>
'''<math>\sigma</math><sub>2</sub>''' = <math>3,66.10^3 kg.m^{-3}</math>
Velikost  n  bude přidělena jednotlivcům na cvičení.
-->
-->



Verze z 20. 10. 2010, 08:48

Název úlohy

Gravitační potenciál a jeho derivace

Zadání úlohy

1. Zemské těleso lze v prvním přiblížení nahradit koulí téhož objemu pomocí středního průvodiče R a střední hustoty konstantní v celém objemu. Pro tuto homogenní kouli určete hodnoty gravitačního potenciálu a jeho první i druhé derivace na jejím povrchu i v daných hloubkách hi a též nad jejím povrchem ve výškách Hi podle numerického zadání. Vypočtené hodnoty využijte k zakreslení průběhu těchto tří funkcí.

2. Obdobně postupujte v případě, že Zemi nahradíte dvěma homogenními kulovými vrstvami o tloušťkách daných poloměry R1, R2, R3 a hustotách 1 a 2. Body, v nichž budete určovat gravitační potenciál a jeho derivace, volte podle vlastního uvážení vně, ve "vnitřním" prostoru (dutině) i uvnitř vlastních hmotností tohoto sféricky symetrického tělesa. Průběhy zkoumaných funkcí porovnejte s předchozím případem a v závěru úlohy okomentujte.


Numerické zadání

R =

G =

=

hi =

Hi = , kde v uvedeném rozmezí vhodně zvolte alespoň 20 výpočetních výšek


R3 = R

R2 = R3 - n . 2

R1 = R2 - ( k + 7 ) . 4

Hustoty vrstev 1 a 2 převezměte z Bullenova hustotního modelu Země (typ A') podle toho, do které Bullenovy zóny modelu A' spadne vnitřní rozhraní vaší vrstvy. Numerické hodnoty Bullenova modelu A' naleznete zde

Velikost n bude přidělena jednotlivcům na cvičení. Velikost k se rovná číslu kruhu studenta pro cvičení z FYG (88, 89 či 90).