Motivace pro otevření nového studijního oboru Geoinformatika

Následující text byl původně určen jako interní dokument, jehož cílem bylo vyvolat diskusi o blízké budoucnosti studia geodézie a kartografie na Fakultě stavební ČVUT.

---

V první části se snažíme pojmenovat problémy, které souvisejí s financováním kateder, počtem studentů oboru a možnostmi uplatnění našich absolventů, a které – dle našeho názoru – budou v horizontu několika málo příštích let vyžadovat řešení. Ve druhé části se pokoušíme jedno možné řešení navrhnout.

Současná situace

V našich úvahách vycházíme z následujících skutečností:

1. Existuje zřejmá společenská poptávka po zvýšení počtu vysokoškolských studentů. V následujících letech lze očekávat, že vláda České republiky se bude (podobně jako vlády ostatních zemí EU) snažit této společenské poptávce vyhovět a ekonomickými nástroji motivovat vysoké školy k příjímání vyššího počtu studentů. Převedeno do praxe to znamená, že množství finančních prostředků, které budou mít fakulty i jednotlivé katedry k dispozici, bude stále více záviset na počtech studentů.
2. Vysoké školy a fakulty se již začínají chovat podle zákonů trhu – začíná určitý „boj o studenty“. Samozřejmě se to (zatím) netýká všech studijních oborů, v oblasti inženýrského studia je však již zřetelná soutěž mezi jednotlivými technickými univerzitami.

V případě našeho oboru „Geodézie a kartografie“ na Fakultě stavební ČVUT je skutečností, že do prvního ročníku studia byl v letošním roce přijat zatím rekordní počet posluchačů (180). Bez tohoto zvýšení by katedry oboru nezískaly stejný podíl z celkového objemu finančních prostředků fakulty jako v minulých letech. Zvýšení počtu studentů je však nutně spojeno s těmito problémy:

1. Průměrná kvalita (hodnocená podle výsledků přijímacích zkoušek a prospěchu na středních školách) přijímaných studentů se snižuje.
2. Vzrůstající počet studentů začíná způsobovat problémy s technickým zabezpečením výuky – náš obor je náročný na vybavení přístrojovou technikou, velikost studijních skupin při praktických cvičeních by měla být spíše menší, vznikají problémy se zajištěním výuk v terénu atd.
3. I když neexistují přesné statistiky, podle dostupných informací jen zhruba polovina našich absolventů najde uplatnění v oboru geodézie a kartografie. Ostatní hledají práci v oborech, které bývají od geodézie a kartografie často velmi vzdáleny.

Návrh řešení

Jistě existuje více možností, jak zmírnit dopad výše uvedených negativních jevů a získat pro obor více finančních prostředků. Všem těmto možnostem bude nutno věnovat pozornost – lze se např. snažit o získání vyšších příjmů z vědecké a vývojové činnosti, z grantů, výzkumných záměrů atd. Neměli bychom ani přestat usilovat o uznání zvýšené náročnosti studia oboru geodézie a kartografie a praktické vyjádření tohoto uznání změnou tzv. koeficientů atd. Domníváme se však, že všechna tato opatření představují pouze dílčí řešení problému. Jediným principiálním řešením situace na našem oboru se nám jeví rozšíření studia a jeho rozdělení do dvou větví. Na výuce v obou větvích by se podílely všechny čtyři stávající katedry našeho oboru. V žádném případě nechceme, aby případné změny a rozdělení studijních plánů vedlo k rozpadu oboru a zhoršení spolupráce čtyř kateder. V posledním roce byla na fakultě zahájena diskuse o změnách struktury (slučování kateder, vytváření ústavů atd.) Domníváme se, že některé změny struktury fakulty by byly prospěšné, nicméně chceme zdůraznit, že náš návrh na rozšíření studia s případnými změnami struktury fakulty nesouvisí.

V současné době je na Fakultě stavební ČVUT akreditován „Studijní program Geodézie a kartografie“. Obecně se akreditované studijní programy dělí na studijní obory, z nichž každý musí být také akreditován. V našem případě existuje však v rámci „Studijního programu Geodézie a kartografie“ pouze jediný „Studijní obor geodézie a kartografie“. Navrhujeme požádat o rozšíření akreditace našeho studijního programu o druhý studijní obor podle §80 odst. 3 Zákona o vysokých školách. Pracovní název, který navrhovaný nový studijní obor nese, je „Geoinformatika“. Samozřejmě, je nutno říci, čím by se nový obor lišil od oboru stávajícího, a jaké výhody by jeho zavedení přineslo. Obor „Geoinformatika“ by na rozdíl od oboru „Geodézie a kartografie“ byl

1. Méně zaměřený na naši tradiční geodetickou praxi – geodézie by, samozřejmě, patřila mezi klíčové předměty povinného základu tohoto oboru ale celkové zaměření by spíše odpovídalo pojetí geodézie, jak je prezentována například v učebnici Geodesy: The Concepts (Vaníček, Krakiwski). Zejména by byl menší rozsah praktických cvičení náročných na přístrojovou techniku. Jinými slovy – absolvent oboru geoinformatika by měl dobře vědět, co to je geodézie, nepředpokládalo by se však, že bude po absolvování vykonávat práci praktického geodeta. Větší důraz by byl kladen na současné moderní měřické techniky a jejich počítačové zpracování.
2. Podobně jako geodézie by byly upraveny i studijní plány kartografických předmětů. Větší důraz by byl kladen na přednášky než na praktická cvičení.
3. Větší prostor by měly přednášky z jiných disciplín pojednávajících o Zemi. Které disciplíny, a v jaké míře by to byly, je zatím otázkou úvah a diskusí. Rozhodně se zde nabízí např. spolupráce s oborem „Vodní hospodářství a vodní stavby“, neboť toto odvětví je jedním z důležitých uživatelů geoinformačních technologií.
4. Větší (a prakticky hlavní) důraz by byl kladen na informatiku a informační technologie. Zatímco u absolventa oboru geodézie a kartografie předpokládáme, že bude spíše uživatelem takových technologií, jako jsou např. geografické informační systémy, u absolventa oboru „geoinformatika“ bychom očekávali, že bude schopen tyto systémy vytvářet.
5. V průběhu studia by byl kladen větší důraz na samostatnou práci studentů – např. místo povinných cvičení spíše konzultace a samostatné zpracování semestrálních prací (k tomu je ovšem nezbytnou podmínkou poskytnout studentům dostatečnou kapacitu počítačových učeben – což dnes není po technické stránce problémem).
6. Uplatnění absolventů nového studijního oboru by bylo širší a zdaleka by se nemělo omezovat pouze na resort geodézie a kartografie.

Jaké výhody od zavedení druhého studijního oboru očekáváme:

1. Do stávajícího oboru „Geodézie a kartografie“ bychom mohli přijímat méně studentů a těm pak věnovat dostatečnou péči v předmětech náročných na přístrojovou techniku, praktické dovednosti, atd. Mohli bychom si být jisti, že většina absolventů geodézie a kartografie najde ve svém oboru uplatnění.
2. Úbytek studentů v oboru „Geodézie a kartografie“ by více než nahradili studenti oboru „Geoinformatika“. Výuku tohoto oboru by bylo možno lépe zajistit i se stávajícím technickým zabezpečením (máme na mysli počet poslucháren, laboratoří, vybavení kateder přístrojovou technikou atd.)
3. Protože informatika je v současné době velmi žádaným oborem, domníváme se, že by již samotný název studijního oboru „Geoinformatika“ mohl být pro středoškoláky uvažující o studium na ČVUT atraktivní, a že by bylo možno zvýšit nároky při přijímání uchazečů.
4. Studijní obor Geoinformatika by nám umožnil přijímat kvalitní studenty do magisterského programu i z jiných oborů a fakult (v profesně úzce zaměřeném oboru geodézie a kartografie to není technicky dost dobře možné).
5. Struktuře našich studijních plánů a uplatnění našich absolventů byla věnována studie, kterou pro ČÚZK vypracoval prof. Stig Enemark (Aalborg, DK). Tato studie, právě tak jako naše osobní zkušenosti z pracovních setkání FIG, potvrzují, že celosvětově probíhá odklon od tradičního zeměměřictví ke geoinformatice. Je nutno si přiznat, že v této oblasti máme ve srovnání se špičkovými evropskými universitami mnohdy co dohánět. Naše jednoznačná komparativní výhoda však je naše tradičně vysoká úroveň teoretických základů, bylo by neodpustitelnou chybou, kdybychom se této výhody měli vzdát.

Prof. Dr. Ing. Leoš Mervart, DrSc.
Prof. Ing. Aleš Čepek, CSc.

V Praze, 8. 10. 2004