Geoinformace 2006: Rozhovor o novém studijním oboru Geoinformatika

Od nového akademického roku 2006/07 bude na Fakultě stavební, ČVUT v Praze otevřen nový studijní obor Geoinformatika. Jedním z hlavních tvůrců studijních plánů byl Prof. Ing. Aleš Čepek, CSc.

Proč vůbec na ČVUT vzniká nový obor se zaměřením na geoinformatiku?

Stručně řečeno proto, že jsem museli reflektovat celosvětový vývoj v daném oboru. Inspirací nám byly jednak naše zkušenosti a kontakty, např. v rámci mezinárodní organizace FIG, samořejmě pak i naše zkušenosti s výukou a výhled do budoucna v horizontu minimálně 15 let, jaké je a hlavně jaké bude uplatnění našich absolventů.

Jak se liší váš obor Geoinforamtiky od obdobných studijních oborů, které nabízejí jiné české univerzity?

Geoinformatiku jako obor nabízí dnes několik českých univerzit. Nemělo by smysl abychom se snažili je kopírovat. Protože nabídka studia musí obstát v konkurenci, snažili jsem využít toho, co můžeme nabídnout my a to v těch oblastech, kde je naše postavení nejsilnější. Jestliže většina našich univerzit ve výuce geoinforamtiky navazuje spíše na zázemí oborů jako je např. geografie, pro nás byly dva základní pilíře na kterých jsem formulovali náš nový obor byly teoretická geodézie a aplikovaná informatika. Domníváme se, že v těchto oblastech nám v České republice může konkurovat jen málokdo. Za jednu z priorit považujeme i aktivní vývoj softwaru. Pokud bych měl vyjmenovat několik našich projektů, pak by to byl Bernský GPS software jehož spoluautorem je prof. Mervart, GNU projekt Gama vyrovnání geodetických sítí (AČ) anebo například obecné komunikační rozhraní pro geinformatiku Manala, jehož autorem je Ing. Jan Pytel (viz sborník semináře Družicové metody v geodézii, VUT Brno, 2006). Třetím pilířem našich studijních plánů pak byl katastr nemovitostí.

Jaké znalosti musí mít studenti, kteří se hlásí na váš obor geoinformatika? Musí například ze střední školy umět programovat?

Od studentů očekáváme schopnost samostatného a logického myšelní, základní jazykové vybavení, znalost matematiky v rozsahu jak je vyučována na gymnáziích. Podíváte-li se na naše studijní plány, vidíte, že např. matematiku jsme na novém oboru posílili. To ale neznamená, že chceme vychovávat matematiky, člověk může mít matematiku rád a nemusí být přitom matematikem. A studenty středních škol bych rád ujistil, že matematika není biflování zvorečků ale disciplína, kde pochopit znamená umět. Podobně s tím programováním, je pro nás důležitější aby student uměl myslet, co je třeba, to jej naučíme my.

Jaké je zastoupení teoretických a praktických předmětů?

Doporučuji seznámit se s našim studijním plánem. Naší priortiou je poskytnout našim studentům teoretické zázemí, které jim vystačí pro celý jejich odborný život. Chceme vychovávat absolventy, kteří se budou schopni dále vzdělávat a ne vychovávat učené mloky, kteří dokáží vyjemonvat co je kterou funkcí ve třetí položce páteho menu zleva nějakého dnes v praxi používaného softwaru. Jednoznačně tedy preferujeme to, co má dlouhodobou platnost. Existují studie, co preferují studenti (obvykle jsou to právě ony praktické předměty) a co naopak preferují ve vzdělání úspěšní absloventi. Ti si jednoznačně cení teoretických předmětů studia, praktické věci se dokáží totiž vždy naučit sami.

Ve vašich studijních plánech jsou poměrně silně zastoupeny povinně volitelné předměty

Ano, to je pravda a velmi si na tom zakládám. V omezeném prostoru bakalářského studia bych povinně volitelných předmětů viděl rád ješte mnohem více. Magisterský studijní plán je ovšem již dostatečně liberální. Moje pevné přesvědčení je, že studenti jsou dospělí a inteligentní lidé a umějí se správně rozhodovat. Předměty studijního plánu by měly být pro studenty a ne pro pedagogy. Koncept povinně volitelných předmětů je přirozeným nástrojem, který mimo jiné dokáže indikovat, co v daném studijním plánu studenty nezajímá. Studenti ve většině případů dokáží své učitele odhadnout a ohodnotit velmi přesně.