Prof. Dr. Václav Láska

Z GeoWikiCZ
Verze z 24. 3. 2011, 15:55, kterou vytvořil Stroner (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: {{Historické dokumenty|Václav Láska (XX - XX)|Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc.|, 2011}} 27. července 1943 zemřel v Řevnicích u Prahy český vědec světového významu...)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Václav Láska (XX - XX)

Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc., 2011

27. července 1943 zemřel v Řevnicích u Prahy český vědec světového významu, pedagog University Karlovy, prof. Dr. Václav Láska. Jeho základní životopisná data nalezne čtenář v encyklopedických slovnících, např. [1], [2], hodnocení současníků pak v pracech [3], [4], [5], [7], které byly použity při zpracování tohoto textu, příp. v [8], [9].

Václav Láska se narodil 24. srpna 1862 v rodině pražského stavitele. Roku 1883 si zapsal - v souladu se svým vyhraněným zaměřením ze střední školy (klášterní gymnázium v Bohosudově a německé malostranské gymnázium) - na pražské německé universitě matematiku, fyziku a u prof. Weineka astronomii; již v následujícím roce se stal jeho asistentem na hvězdárně v Klementinu, kde se aktivně zapojil i do meteorologických pozorování. Ještě jako student napsal r. 1884 pro význačný časopis Astronomische Nachrichten (AN) stať Note zur Lösung des Keplerschen Problems. (Byla první z jeho celkem asi 250 původních vědeckých publikovaných prací, z nichž mnohé jsou považovány za průkopnické; přibližně 50 z nich se týká geodézie.) Ve školním roce 1885/86 navštěvoval jako mimořádný posluchač pražské německé techniky přednášky vyšší geodézie prof. K. Kořistky. Studia, během nichž už pocítil existenční potíže, ukončil doktorátem roku 1887 a nadále pracoval na hvězdárně. Roku 1890 byl jmenován na české technice asistentem prof. Seydlera na astronomické observatoři na Letné. Na této vysoké škole se na podzim téhož roku habilitoval pro obor vyšší geodézie. Přednášel kartografii, fotogrammetrii a z vyšší geodézie astronomické pasáže a teorii a výpočty trigonometrických sítí. V letech 1890 - 1891 se zúčastnil pod vedením prof. Františka Müllera (pro další vývoj oboru významného) polygonometrického měření města Písku. Roku 1895 byl jmenován mimořádným členem České společnosti nauk a téhož roku přijal místo mimořádného (od 1898 řádného) profesora astronomie a vyšší geodézie na technické vysoké škole v haličském Lvově (Lembergu); zároveň se stal i soukromým docentem astronomie na tamější universitě. V roce 1897 uzavřel sňatek se sl. Anežkou, roz. Maisnerovou, s níž vychoval dva syny. Seznam služebních povinností rozšířil roku 1899 o funkci ředitele astronomické a seismologické observatoře lvovské techniky. V té době se stal členem redakční rady časopisu Österreichische Zeitschrift für Vermessungswesen (ÖZfV) a v souvislosti s těžbou nafty v Haliči se začal zabývat geologií. Již jako známý a respektovaný vědec si prof. Láska roku 1911 vybral z nabídek university ve švýcarském Freiburgu a Karlovy university místo profesora na nově zřízené stolici (katedře) aplikované matematiky pražské university, na které setrval až do odchodu do výslužby v roce 1932; vedl i stolice pro statistiku a pojistnou matematiku a pro zemský magnetismus. Po vzniku ČSR spolupracoval na organizaci statistických, geodetických a kartografických a geofyzikálních ústavů nového státu. S prof. B. Šalounem organizoval geofyzikální a seismologickou službu, roku 1920 založil Geofyzikální ústav a stejně jako v Čs. národním komitétu geodetickém a geofyzikálním se stal jeho prvním předsedou. S prof. J. Pantoflíčkem se spolupodílel na koncepci a vedení prací na prestižním zeměpisně statistickém Atlase Republiky československé, připravovaném od roku 1920 a vydávaném mezi roky 1930 - 1935. Po ovdovění r. 1938 žil u jednoho ze svých synů v Plzni. Pro stále se zhoršující onemocnění pohybového ústrojí strávil poslední měsíce života u svého švagra v Řevnicích, kde byl ušetřen evakuací před leteckými útoky. Prof. Fr. Čechura, známý důlní měřič, v [7] o svém učiteli a příteli napsal: "Láska byl přímý, skromný a milý v jednání, nezištný a obětavý, ve své nesmírné dobrotě pomáhal z vlastního popudu, poradil každému."