Dvě století stabilního katastru: Porovnání verzí

Z GeoWikiCZ
Přejít na: navigace, hledání
m (úprava záhlaví)
m (za5azen první obrázek)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Historické dokumenty||Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc.|}}
+
[[File:Frantisek_I.jpg|thumb|left|300px]]{{Historické dokumenty||Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc.|[[GaKO]] 2017}}
  
 
Mnohé evropské země byly koncem 18. století a v první polovině 19. století výrazně ovlivněny
 
Mnohé evropské země byly koncem 18. století a v první polovině 19. století výrazně ovlivněny
Řádek 110: Řádek 110:
 
historie, i když i ta má letos výročí. (Podrobněji k celému vývoji např. Mašek, F.: Pozemkový
 
historie, i když i ta má letos výročí. (Podrobněji k celému vývoji např. Mašek, F.: Pozemkový
 
katastr. Praha 1948, nebo Bumba, J.: České katastry od 11. do 21. století. Praha, Grada 2007.)
 
katastr. Praha 1948, nebo Bumba, J.: České katastry od 11. do 21. století. Praha, Grada 2007.)
 
''Tento text byl publikován v časopise Geodetický a kartografický obzor 63 (105), 2017, č. 10, s. 119 – 120. Dostupné z: www.egako.eu.''
 

Verze z 11. 2. 2018, 18:55

Frantisek I.jpg

Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc.GaKO 2017

Mnohé evropské země byly koncem 18. století a v první polovině 19. století výrazně ovlivněny ideály francouzské revoluce, napoleonskými válkami a národními revolucemi, které významně změnily politický a ekonomický stav společnosti. Habsburská říše, která se stále považovala za evropskou velmoc, procházela velmi obtížným obdobím. V letech 1789–1803 se státní dluh zvýšil 2,3krát na téměř 792,8 milionu zlatých. Pro srovnání uveďme, že v posledním roce platnosti josefského katastru, tedy 1789, vynesly daně (v průměrné výši zhruba 10 %) v Čechách 3,6 milionu, na Moravě 2,1 milionu a ve Slezsku 0,3 milionu zlatých (podle J. Petříka, Katastr pozemkový, in: Teyssler – Kotyška, Technický slovník naučný, 1931). Roku 1804 se prohlásil František II., do roku 1806 poslední císař rozpadající se Svaté říše římské, jako František I. prvním císařem rakouským. (Obr. 1, autor Franz Eybl, wikipedia.) Roku 1806 zadal dvorské kanceláři vypracování nového daňového systému, o čtyři roky později její pravomoc přešla na dvorskou komisi pro úpravu daně pozemkové, vedenou hrabětem Kristianem Wurmserem von Wendenheim. Ta měla na odborných a vědeckých základech zajistit úplný, pravidelný a z pohledu občanů spravedlivý výběr daně jako důležitého zdroje státního příjmu a současně zajistit ochranu soukromého pozemkového majetku. Nově bylo stanoveno, že tato daň bude jediným poplatkem z vlastnictví půdy. Roku 1811 byl vyhlášen státní úpadek, hodnota papírového oběživa byla snížena v poměru 1:5. Situace se opakovala roku 1816; hodnota „bankocetlí“ klesla v poměru 1:2,5.

Dne 23. 12. 1817 vydal císař František I. (1768–1835) na podkladu dokonale připraveného návrhu zmíněné komise patent (pro odpor uherského panstva jen) pro německé a vlašské země o stabilním katastru. (V Rakousku je znám též jako Františkův katastr; daňová sazba byla stanovena na 16 %.) Triangulační práce (vzorem bylo Bavorsko) zahrnovaly určení rovinných souřadnic v nekonformním Cassini-Soldnerově příčném válcovém zobrazení Gaussovy koule a to v sítích I. – III. řádu výpočtem z měřených úhlů a čtyř základen, ve IV. řádu graficky metodou měřického stolu. V Čechách triangulace probíhala (s přerušením) v letech 1824–1840, na Moravě a ve Slezsku 1821–1829. Jednotlivé země nebo nad sebou ležící skupiny zemí předlitavské (cislajtánské) části monarchie ležely v 5 pásech, které byly zobrazovány na odlišné válce a měly tedy jiné souřadnicové počátky. (Obr. 2, konečný stav, archiv autora.) Mapování v měřítku 1 : 2880 (1 : 1440 ve velkých městech, výjimečně 1 : 5760 v horách) začalo téhož roku v Dolních Rakousích, skončilo 1861 v Tyrolsku. Císařským rozhodnutím bylo přerušeno od února 1831 do března 1833. V Čechách se podrobné mapování konalo v letech 1826–1830 a 1837–1843, na Moravě a ve Slezsku (také s přerušením) 1824–1836. Součástí byl písemný a vceňovací operát se stanovením čistého peněžitého výnosu (tj. po odečtení nutných nákladů) z 1 vídeňského jitra (0,575 ha) plodné půdy „při užití obvyklé píle“ hospodaření „v roce obyčejné úrodnosti“ pro účely zdanění; do roku 1869 daň vzrostla na 26,3 %. Při zahájení prací byla roku 1820 na podkladě rukopisů z roku 1818 vydána tiskem instrukce pro mapování stolovou metodou, rokem 1865 je datována verze, platná pro území celé monarchie. Síť roku 1862 revidoval vídeňský VZÚ pro účely stupňového měření. Mapy se tiskly litograficky na navlhčený papír, po roce 1861 na papír suchý. (Obr. 3, obec Skryje, 1825, císařský otisk, google.cz.) Roku 1869 byl vydán tzv. reambulační zákon č. 88 říšského zákoníku, jehož cílem bylo doplňování změn do katastrálních map a odstranění závad v oceňování pozemků novým šetřením v opakovaném cyklu 15 let. Výsledkem byl roku 1882 tzv. reambulovaný katastr, který však nedosahoval původních kvalit. Již v roce 1871 byl vydán rakouský knihovní zákon č. 95, který upravoval zakládání pozemkových knih jako dokladu o vlastnictví půdy. V Čechách byl doplněn zemským zákonem č. 92/1874, na Moravě a ve Slezsku říšskými zákony č. 97/1874 a 98/1874. Nutnost vzájemného souladu si vynutila roku 1883 vydání důležitého zákona č. 83 ř. z. o udržování evidence katastru daně pozemkové (tzv. evidovaný katastr, podle Petříka též revidovaný k.), který stanovil ohlašovací povinnost a povinnost průběžného zaznamenávání změn včetně geometrických plánů. Současně zavedl evidenční geometry v okresech a evidenční inspektory u zemských finančních správ. Roku 1896 byl vydán zpřesňující zákon č. 121. Měřická instrukce z roku 1904 zavedla dekadická měřítka 1:2500, 1:1250 a 1:625 a číselné měření v metrické míře, které bylo používáno (zásluhou např. Františka Novotného a Aloise Skrbka) už podle tzv. polygonální instrukce z roku 1897. Poslední instrukce pro stolové měření nese datum 1907.

Za vlády Františka Josefa I. (1830–1916) byl po potlačení uherského povstání vydán 20. 10. a 31. 10. 1849 patent o stabilním katastru pro Uhry. Triangulace započala roku 1853, síť byla vyrovnána 1860 (poprvé v monarchii metodou nejmenších čtverců) za značného přispění českých geodetů, zejména Františka Horského a Jana Marka, který byl autorem příslušné instrukce. Měřický návod pro Uhry a Chorvatsko z roku 1856 vycházel ze zkušeností z budování stabilního katastru v rakouské části a platil pak pro celou monarchii. Protože práce pokračovaly pomalu, bylo dekretem z roku 1850 zavedeno provisorium daně pozemkové s původní platností v letech 1853–1869 s mapami v měřítku 1 : 7200 nebo 1 : 14400. Roku 1863 bylo Cassiniho zobrazení v budapešťské, klaštar-ivaničské a sedmihradské soustavě nahrazeno Gaussovou konformní projekcí Besselova elipsoidu na kouli a její stereografickou projekcí do roviny v budapešťské a sedmihradské soustavě. Po rakousko-uherském státoprávním vyrovnání v roce 1867 bylo v dosud nezaměřených územích zavedeno provisorium. Uherský katastr byl dán zákonným článkem č. VII z roku 1875, evidence byla prováděna podle zák. čl. č. XXII z roku 1885. Nařízením zák. čl. XXIX z roku 1886 byly zřízeny inspektoráty katastrálního vyměřování. V roce 1893 byl zaveden úřední název zemské katastrální vyměřování. Revize probíhala podle zákonného článku V z roku 1909. Stereografické zobrazení bylo téhož roku pro značně velké hodnoty zkreslení na okrajích (na Slovensku až +60 cm/km) nahrazeno třemi pomocnými soustavami konformního válcového zobrazení Antala Faschinga (Obr. 4, google.hu). Původní budapešťská soustava byla zachována pro vyrovnání trigonometrické sítě. Mapování v měřítku 1 : 2880 pokračovalo především v rovinách středních Uher, takže dvě župy na Slovensku nebyly vůbec měřeny, dalších osm jen z části.

V této podobě katastr roku 1918 převzala nová Československá republika s tím, že na Hlučínsku a Opavsku platil katastr pruský podle patentu z 26. 7. 1820 s úpravami z let 1839 a 1861 s mapami v měřítkách 1 : 2500 až 1 : 5000. Roku 1927 byl vydán unifikační katastrální zákon č. 177/1927 Sb., který na podkladě rakouského (předlitavského) katastru sjednocoval vedení pozemkového katastru v ČSR, tj. i na Slovensku, kde dosud platily zákony uherské a ve Slezsku se zákony pruskými. Současně bylo zavedeno Křovákovo zobrazení, k němuž se váže souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK). To je však již jiná historie, i když i ta má letos výročí. (Podrobněji k celému vývoji např. Mašek, F.: Pozemkový katastr. Praha 1948, nebo Bumba, J.: České katastry od 11. do 21. století. Praha, Grada 2007.)