https://geo.fsv.cvut.cz/wiki/index.php?title=%C4%8Ce%C5%A1t%C3%AD_geodeti_19.stolet%C3%AD&feed=atom&action=historyČeští geodeti 19.století - Historie editací2024-03-29T09:04:36ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.41.0https://geo.fsv.cvut.cz/index.php?title=%C4%8Ce%C5%A1t%C3%AD_geodeti_19.stolet%C3%AD&diff=26223&oldid=prevCepek: link gako2013-06-12T13:42:14Z<p>link gako</p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 12. 6. 2013, 13:42</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l68">Řádek 68:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 68:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[12] Daublebsky R.: Wiederholung der Untersuchungen über die Schwere im Innern der Erde. Mitth. MGI, Wien 1883, s. 59-94. </div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[12] Daublebsky R.: Wiederholung der Untersuchungen über die Schwere im Innern der Erde. Mitth. MGI, Wien 1883, s. 59-94. </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[13] Daublebsky R.: Untersuchungen über die Schwere auf der Erde. Mitth. MGI, Wien 1884, s.89-175. </div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[13] Daublebsky R.: Untersuchungen über die Schwere auf der Erde. Mitth. MGI, Wien 1884, s.89-175. </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[14] Hánek P.: František Horský (1811-1866). Geodetický a kartografický obzor, (GaKO) 42/84, 1996, č. 1, s. 8-11. </div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[14] Hánek P.: František Horský (1811-1866). Geodetický a kartografický obzor, (<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[[</ins>GaKO<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">]]</ins>) 42/84, 1996, č. 1, s. 8-11. </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[15] Hánek P.: Století zeměměřického studia. GaKO 42/84, č. 4, s. 81-85. </div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[15] Hánek P.: Století zeměměřického studia. <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[[</ins>GaKO<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">]] </ins>42/84, č. 4, s. 81-85. </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[16] Hánek P: Prof. Jan Marek (1834-1900). GaKO 40/82, 1994, č. 5, s. 101-103. </div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[16] Hánek P: Prof. Jan Marek (1834-1900). <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[[</ins>GaKO<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">]] </ins>40/82, 1994, č. 5, s. 101-103. </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[17] Hánek P.: K historii první české vysokoškolské učebnice geodézie. Dějiny </div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[17] Hánek P.: K historii první české vysokoškolské učebnice geodézie. Dějiny </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>vědy a techniky 17, 1984, č. 4, s. 230-24.1 </div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>vědy a techniky 17, 1984, č. 4, s. 230-24.1 </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[18] Hánek P.: Antonín Tichý – geodet konstruktér. GaKO 38/80, 1992, č. 4, s. 7882. </div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[18] Hánek P.: Antonín Tichý – geodet konstruktér. <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[[</ins>GaKO<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">]] </ins>38/80, 1992, č. 4, s. 7882. </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[19] Hánek P.:Václav Láska (1862-1943). GaKO 40/82, 1994, č. 2, s. 32-33. </div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[19] Hánek P.:Václav Láska (1862-1943). <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[[</ins>GaKO<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">]] </ins>40/82, 1994, č. 2, s. 32-33. </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[20] Hánek P.: Eduard Doležal (1862-1955). GaKO 41/83, 1995, č. 5, s. 95-96. </div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[20] Hánek P.: Eduard Doležal (1862-1955). <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[[</ins>GaKO<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">]] </ins>41/83, 1995, č. 5, s. 95-96. </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[21] Hánek, P.: Geodet Josef Petřík (1866-1944). Z dějin geodézie a kartografie 9. Praha, NTM 1997, s. 49-52. </div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[21] Hánek, P.: Geodet Josef Petřík (1866-1944). Z dějin geodézie a kartografie 9. Praha, NTM 1997, s. 49-52. </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[22] Hánek, P.: Významné osobnosti české geodetické minulosti 19. století. Vojenský geografický obzor 49, 2003, č. 1, s. 52-59. </div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[22] Hánek, P.: Významné osobnosti české geodetické minulosti 19. století. Vojenský geografický obzor 49, 2003, č. 1, s. 52-59. </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[23] Hánek, P.: Z české zeměměřické minulosti. Digitální sborník přednášek 11. konference Společnosti důlních měřičů a geologů. Velké Karlovice, 2004, soubor 07. </div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[23] Hánek, P.: Z české zeměměřické minulosti. Digitální sborník přednášek 11. konference Společnosti důlních měřičů a geologů. Velké Karlovice, 2004, soubor 07. </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[24] Hánek P.: Z historie zkušebnictví stavebních hmot a dílců. Stavební informace 12, 2005, č. 5-6, s. 2.</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[24] Hánek P.: Z historie zkušebnictví stavebních hmot a dílců. Stavební informace 12, 2005, č. 5-6, s. 2.</div></td></tr>
</table>Cepekhttps://geo.fsv.cvut.cz/index.php?title=%C4%8Ce%C5%A1t%C3%AD_geodeti_19.stolet%C3%AD&diff=19417&oldid=prevStroner v 5. 3. 2011, 16:552011-03-05T16:55:55Z<p></p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 5. 3. 2011, 16:55</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l1">Řádek 1:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>{{Historické dokumenty|Čeští geodeti 19. století |Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc.|, 2011}}</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>{{Historické dokumenty|Čeští geodeti 19. století |Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc.|, 2011}}</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">== Úvodem ==</ins></div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>V tomto textu bych rád připomněl některé z českých geodetů, narozených a převážně pracujících v 19. století, jejichž jméno je mnohdy pozapomenuto přesto, že významně přispěli k úrovni české, a v širších souvislostech i rakouské a evropské geodezie. </div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>V tomto textu bych rád připomněl některé z českých geodetů, narozených a převážně pracujících v 19. století, jejichž jméno je mnohdy pozapomenuto přesto, že významně přispěli k úrovni české, a v širších souvislostech i rakouské a evropské geodezie. </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Bibliografické odkazy uvádím zjednodušeně přímo v příslušném odstavci. O většině zmiňovaných osobností byla nedávno publikována v odborném tisku stať, v níž jsou uvedeny i obvykle rozsáhlé seznamy literatury. Výjimku tvoří dílo R. Daublebského a ty prameny, na které se text odvolává opakovaně. Příspěvek je úpravou staršího rukopisu, publikovaného bez ilustrací v [22] a v rozšířené verzi v [23].</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Bibliografické odkazy uvádím zjednodušeně přímo v příslušném odstavci. O většině zmiňovaných osobností byla nedávno publikována v odborném tisku stať, v níž jsou uvedeny i obvykle rozsáhlé seznamy literatury. Výjimku tvoří dílo R. Daublebského a ty prameny, na které se text odvolává opakovaně. Příspěvek je úpravou staršího rukopisu, publikovaného bez ilustrací v [22] a v rozšířené verzi v [23].</div></td></tr>
</table>Stronerhttps://geo.fsv.cvut.cz/index.php?title=%C4%8Ce%C5%A1t%C3%AD_geodeti_19.stolet%C3%AD&diff=19416&oldid=prevStroner v 5. 3. 2011, 16:552011-03-05T16:55:02Z<p></p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 5. 3. 2011, 16:55</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l1">Řádek 1:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>{{Historické dokumenty|Čeští geodeti 19. století |Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc.|, 2011}}</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>{{Historické dokumenty|Čeští geodeti 19. století |Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc.|, 2011}}</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><br></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>V <del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">dalším </del>textu bych rád připomněl některé z českých geodetů, narozených a převážně pracujících v 19. století, jejichž jméno je mnohdy pozapomenuto přesto, že významně přispěli k úrovni české, a v širších souvislostech i rakouské a evropské geodezie. </div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>V <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">tomto </ins>textu bych rád připomněl některé z českých geodetů, narozených a převážně pracujících v 19. století, jejichž jméno je mnohdy pozapomenuto přesto, že významně přispěli k úrovni české, a v širších souvislostech i rakouské a evropské geodezie. </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Bibliografické odkazy uvádím zjednodušeně přímo v příslušném odstavci. O většině zmiňovaných osobností byla nedávno publikována v odborném tisku stať, v níž jsou uvedeny i obvykle rozsáhlé seznamy literatury. Výjimku tvoří dílo R. Daublebského a ty prameny, na které se text odvolává opakovaně. Příspěvek je úpravou staršího rukopisu, publikovaného bez ilustrací v [22] a v rozšířené verzi v [23].</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Bibliografické odkazy uvádím zjednodušeně přímo v příslušném odstavci. O většině zmiňovaných osobností byla nedávno publikována v odborném tisku stať, v níž jsou uvedeny i obvykle rozsáhlé seznamy literatury. Výjimku tvoří dílo R. Daublebského a ty prameny, na které se text odvolává opakovaně. Příspěvek je úpravou staršího rukopisu, publikovaného bez ilustrací v [22] a v rozšířené verzi v [23].</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>__TOC__</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>__TOC__</div></td></tr>
</table>Stronerhttps://geo.fsv.cvut.cz/index.php?title=%C4%8Ce%C5%A1t%C3%AD_geodeti_19.stolet%C3%AD&diff=19415&oldid=prevStroner v 5. 3. 2011, 16:522011-03-05T16:52:45Z<p></p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 5. 3. 2011, 16:52</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l48">Řádek 48:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 48:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Image:CZ obr 8.jpg|thumb|left|Obr. 7]] František Novotný se narodil se 20.9.1864 v Němčicích na Hané. Roku 1889 absolvoval stavební inženýrství na České technice v Praze, kde se následujícího roku stal asistentem prof. Müllera. Pro obor nižší geodézie se habilitoval již roku 1893, pro vyšší geodézii roku 1897. Mimořádným profesorem byl jmenován v roce úmrtí svého předchůdce, řádným profesorem o tři roky později, tj. 1903. Širokého oboru působnosti je možno vyzvednout jeho zájem o nivelaci a topografii, ale i o tvorbu plánů měst a odbornou terminologii, jak je toho důkazem celá řada pojednání. (Základy rýsování situačního a terrainího 1892, Mezinárodní praecisní nivellement okolí Prahy 1893, Geodetický slovník česko-francouzsko-německý 1902). Současně byl uznávaným praktikem jako úředně autorizovaný stavební inženýr, geometr a stavitel. V letech 1891-3 řídil v zastoupení prof. Františka Müllera měřické a výpočetní práce, spojené s vyhotovením tzv. regulačních plánů města Písku novou metodou [5], určenou pro nová katastrální měřeníve městech. Ve státní službě ji poprvé použil v letech 1892-5 Ing. Alois Skrbek v Berouně. Dobová odborná literatura tvrdí, že spolu s Ing. K. Zemanem tuto -při prvních aplikacích neúspěšnou metodu v Rakousku-Uhersku zachránili. Výsledky jejich prací mezních odchylek pro revidované vydání instrukce z roku 1894. Nejzávažnější prací je kompendium geodézie a sférické astronomie, které zahájil prof. Müller. Třídílná učebnice Geodézie nižší je první moderní a úplnou publikací tohoto oboru v české řeči, svým významem přesahující rámec vysokoškolské učebnice. Prof. Novotný vydal roku 1909 ještě 1. díl Geodésie vyšší, která však zůstala nedokončena.</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Image:CZ obr 8.jpg|thumb|left|Obr. 7]] František Novotný se narodil se 20.9.1864 v Němčicích na Hané. Roku 1889 absolvoval stavební inženýrství na České technice v Praze, kde se následujícího roku stal asistentem prof. Müllera. Pro obor nižší geodézie se habilitoval již roku 1893, pro vyšší geodézii roku 1897. Mimořádným profesorem byl jmenován v roce úmrtí svého předchůdce, řádným profesorem o tři roky později, tj. 1903. Širokého oboru působnosti je možno vyzvednout jeho zájem o nivelaci a topografii, ale i o tvorbu plánů měst a odbornou terminologii, jak je toho důkazem celá řada pojednání. (Základy rýsování situačního a terrainího 1892, Mezinárodní praecisní nivellement okolí Prahy 1893, Geodetický slovník česko-francouzsko-německý 1902). Současně byl uznávaným praktikem jako úředně autorizovaný stavební inženýr, geometr a stavitel. V letech 1891-3 řídil v zastoupení prof. Františka Müllera měřické a výpočetní práce, spojené s vyhotovením tzv. regulačních plánů města Písku novou metodou [5], určenou pro nová katastrální měřeníve městech. Ve státní službě ji poprvé použil v letech 1892-5 Ing. Alois Skrbek v Berouně. Dobová odborná literatura tvrdí, že spolu s Ing. K. Zemanem tuto -při prvních aplikacích neúspěšnou metodu v Rakousku-Uhersku zachránili. Výsledky jejich prací mezních odchylek pro revidované vydání instrukce z roku 1894. Nejzávažnější prací je kompendium geodézie a sférické astronomie, které zahájil prof. Müller. Třídílná učebnice Geodézie nižší je první moderní a úplnou publikací tohoto oboru v české řeči, svým významem přesahující rámec vysokoškolské učebnice. Prof. Novotný vydal roku 1909 ještě 1. díl Geodésie vyšší, která však zůstala nedokončena.</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Roku 1906 byl zvolen mimořádným členem Královské české společnosti nauk a téhož roku byl poslancem Říšské rady. Funkce rektora, kterou zastával v letech 1907-1908 byla oceněním jeho pedagogického a vědeckého působení. Zemřel náhle, krátce před vznikem Československého státu, 27. 7. 1918 v Senohrabech u Prahy, pohřben byl v rodišti. Jeho nástupcem se stal prof. Jaroslav Pantoflíček.</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Roku 1906 byl zvolen mimořádným členem Královské české společnosti nauk a téhož roku byl poslancem Říšské rady. Funkce rektora, kterou zastával v letech 1907-1908 byla oceněním jeho pedagogického a vědeckého působení. Zemřel náhle, krátce před vznikem Československého státu, 27. 7. 1918 v Senohrabech u Prahy, pohřben byl v rodišti. Jeho nástupcem se stal prof. Jaroslav Pantoflíček.</div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">== Závěr == </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Vzhledem k zaměření na 19. století nejsou v tomto i tak neúplném přehledu zařazeni odborníci, kteří se sice v uvedeném období narodili, ale po značnou část svého vědeckého života působili už v následujícím století, tedy za odlišných společenských i odborných podmínek. K nim patří zejména profesor Univerzity Karlovy Václav Láska (1862 -1943), astronom, geodet, geolog, kartograf, matematik, seismolog a statistik [19], prof. Eduard Doležal (1862 -1955), profesor vídeňské techniky, geodet, důlní měřič, spoluzakladatel vědního oboru fotogrammetrie, reformátor odborného školství [20], konstruktéři kvalitních geodetických přístrojů bratři Josef (1861 -1945) a Jan (1865 -1897) Fričové, prof. Josef Petřík (1866 1944), geodet, zakladatel oboru pozemkové úpravy, organizátor odborného a spolkového života [21], a zástupci mladší generace prof. Jaroslav Pantoflíček (1875 -1951), vedoucí kartografické sekce čs. delegace na mírových jednáních v Paříži (1919), hlavní redaktor geograficko-statistického Atlasu republiky Československé (1935), průkopník blízké fotogrammetrie [24] i české radiotelegrafie, i známí geodeti a kartografové plk. Dr. Ing. Ladislav Beneš (1882 -1968) a Ing. Josef Křovák (1884 -1968). </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">== Literatura ==</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[1] Műller F.-Novotný F.: Geodésie nižší. Díl I-III. Praha 1902. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[2] Marek J.: Ueber die Ausgleichung trigonometrischen Anschlussnetze. Zeitschift fűr Vermessungswesen 3, 1874, s. 159-176. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[3] Marek J.: Technische Anleitung zur Ausfűhrung der trigonotrischen Operationen des Katasters. A Magyar Királyi Allmnyomdából, Budapest 1875. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[4] Kol.: První české výškopisné mapy Karla Kořistky. VZÚ Praha 1974. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[5] Instruktion zur Ausfűhrung der trigonometrischen und polygonometrischen Vermessungen etc. des Grundsteuer-Katasters. Wien 1887. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[6] Haardt R. v. Hartenthurn: Die Tätigkeit des k. u. k. Militärgeographischen Institutes in den letzten 25 Jahren (1881-1905). Verlag des MGI, Wien 1907. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[7] Die Ergebnisse des Praecisions-Nivellement in der ősterr.-ungar. Monarchie. Westlicher Teill. K.k. militär-geographisches Institut. Wien 1897. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[8] Daublebsky R.-Kořistka K.: Seznam výšek v Čechách, jež v l. 1877-1879 ... trigonometricky stanoveny byly. Archiv pro výzkum Čech III. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[9] Daublebsky R..: Trigonometrische Bestimmung der Lage und Höhe einiger Punkte der königl. Haupstadt Prag. Mittheilungen des k.k. militärgeographisches Institutes (Mitth. MGI) Wien 1887. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[10] Daublebsky R.: Untersuchungen über den Einfluss der Schweresstörungen auf die Ereigniss des Nivellement. Mitth. MGI, Wienn 1899. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[11] Daublebsky R.: Untersuchungen über die Schwere im Innern der Erde. Mitth. MGI, Wien 1882, s. 77-120. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[12] Daublebsky R.: Wiederholung der Untersuchungen über die Schwere im Innern der Erde. Mitth. MGI, Wien 1883, s. 59-94. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[13] Daublebsky R.: Untersuchungen über die Schwere auf der Erde. Mitth. MGI, Wien 1884, s.89-175. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[14] Hánek P.: František Horský (1811-1866). Geodetický a kartografický obzor, (GaKO) 42/84, 1996, č. 1, s. 8-11. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[15] Hánek P.: Století zeměměřického studia. GaKO 42/84, č. 4, s. 81-85. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[16] Hánek P: Prof. Jan Marek (1834-1900). GaKO 40/82, 1994, č. 5, s. 101-103. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[17] Hánek P.: K historii první české vysokoškolské učebnice geodézie. Dějiny </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">vědy a techniky 17, 1984, č. 4, s. 230-24.1 </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[18] Hánek P.: Antonín Tichý – geodet konstruktér. GaKO 38/80, 1992, č. 4, s. 7882. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[19] Hánek P.:Václav Láska (1862-1943). GaKO 40/82, 1994, č. 2, s. 32-33. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[20] Hánek P.: Eduard Doležal (1862-1955). GaKO 41/83, 1995, č. 5, s. 95-96. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[21] Hánek, P.: Geodet Josef Petřík (1866-1944). Z dějin geodézie a kartografie 9. Praha, NTM 1997, s. 49-52. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[22] Hánek, P.: Významné osobnosti české geodetické minulosti 19. století. Vojenský geografický obzor 49, 2003, č. 1, s. 52-59. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[23] Hánek, P.: Z české zeměměřické minulosti. Digitální sborník přednášek 11. konference Společnosti důlních měřičů a geologů. Velké Karlovice, 2004, soubor 07. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[24] Hánek P.: Z historie zkušebnictví stavebních hmot a dílců. Stavební informace 12, 2005, č. 5-6, s. 2.</ins></div></td></tr>
</table>Stronerhttps://geo.fsv.cvut.cz/index.php?title=%C4%8Ce%C5%A1t%C3%AD_geodeti_19.stolet%C3%AD&diff=19414&oldid=prevStroner: /* František Novotný (1864-1918) */2011-03-05T16:51:46Z<p><span dir="auto"><span class="autocomment">František Novotný (1864-1918)</span></span></p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 5. 3. 2011, 16:51</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l47">Řádek 47:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 47:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== František Novotný (1864-1918) ==</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== František Novotný (1864-1918) ==</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Image:CZ obr 8.jpg|thumb|left|Obr. 7]] František Novotný se narodil se 20.9.1864 v Němčicích na Hané. Roku 1889 absolvoval stavební inženýrství na České technice v Praze, kde se následujícího roku stal asistentem prof. Müllera. Pro obor nižší geodézie se habilitoval již roku 1893, pro vyšší geodézii roku 1897. Mimořádným profesorem byl jmenován v roce úmrtí svého předchůdce, řádným profesorem o tři roky později, tj. 1903. Širokého oboru působnosti je možno vyzvednout jeho zájem o nivelaci a topografii, ale i o tvorbu plánů měst a odbornou terminologii, jak je toho důkazem celá řada pojednání. (Základy rýsování situačního a terrainího 1892, Mezinárodní praecisní nivellement okolí Prahy 1893, Geodetický slovník česko-francouzsko-německý 1902). Současně byl uznávaným praktikem jako úředně autorizovaný stavební inženýr, geometr a stavitel. V letech 1891-3 řídil v zastoupení prof. Františka Müllera měřické a výpočetní práce, spojené s vyhotovením tzv. regulačních plánů města Písku novou metodou [5], určenou pro nová katastrální měřeníve městech. Ve státní službě ji poprvé použil v letech 1892-5 Ing. Alois Skrbek v Berouně. Dobová odborná literatura tvrdí, že spolu s Ing. K. Zemanem tuto -při prvních aplikacích neúspěšnou metodu v Rakousku-Uhersku zachránili. Výsledky jejich prací mezních odchylek pro revidované vydání instrukce z roku 1894. Nejzávažnější prací je kompendium geodézie a sférické astronomie, které zahájil prof. Müller. Třídílná učebnice Geodézie nižší je první moderní a úplnou publikací tohoto oboru v české řeči, svým významem přesahující rámec vysokoškolské učebnice. Prof. Novotný vydal roku 1909 ještě 1. díl Geodésie vyšší, která však zůstala nedokončena.</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Image:CZ obr 8.jpg|thumb|left|Obr. 7]] František Novotný se narodil se 20.9.1864 v Němčicích na Hané. Roku 1889 absolvoval stavební inženýrství na České technice v Praze, kde se následujícího roku stal asistentem prof. Müllera. Pro obor nižší geodézie se habilitoval již roku 1893, pro vyšší geodézii roku 1897. Mimořádným profesorem byl jmenován v roce úmrtí svého předchůdce, řádným profesorem o tři roky později, tj. 1903. Širokého oboru působnosti je možno vyzvednout jeho zájem o nivelaci a topografii, ale i o tvorbu plánů měst a odbornou terminologii, jak je toho důkazem celá řada pojednání. (Základy rýsování situačního a terrainího 1892, Mezinárodní praecisní nivellement okolí Prahy 1893, Geodetický slovník česko-francouzsko-německý 1902). Současně byl uznávaným praktikem jako úředně autorizovaný stavební inženýr, geometr a stavitel. V letech 1891-3 řídil v zastoupení prof. Františka Müllera měřické a výpočetní práce, spojené s vyhotovením tzv. regulačních plánů města Písku novou metodou [5], určenou pro nová katastrální měřeníve městech. Ve státní službě ji poprvé použil v letech 1892-5 Ing. Alois Skrbek v Berouně. Dobová odborná literatura tvrdí, že spolu s Ing. K. Zemanem tuto -při prvních aplikacích neúspěšnou metodu v Rakousku-Uhersku zachránili. Výsledky jejich prací mezních odchylek pro revidované vydání instrukce z roku 1894. Nejzávažnější prací je kompendium geodézie a sférické astronomie, které zahájil prof. Müller. Třídílná učebnice Geodézie nižší je první moderní a úplnou publikací tohoto oboru v české řeči, svým významem přesahující rámec vysokoškolské učebnice. Prof. Novotný vydal roku 1909 ještě 1. díl Geodésie vyšší, která však zůstala nedokončena.</div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Roku 1906 byl zvolen mimořádným členem Královské české společnosti nauk a téhož roku byl poslancem Říšské rady. Funkce rektora, kterou zastával v letech 1907-1908 byla oceněním jeho pedagogického a vědeckého působení. Zemřel náhle, krátce před vznikem Československého státu, 27. 7. 1918 v Senohrabech u Prahy, pohřben byl v rodišti. Jeho nástupcem se stal prof. Jaroslav Pantoflíček.</ins></div></td></tr>
</table>Stronerhttps://geo.fsv.cvut.cz/index.php?title=%C4%8Ce%C5%A1t%C3%AD_geodeti_19.stolet%C3%AD&diff=19413&oldid=prevStroner v 5. 3. 2011, 16:512011-03-05T16:51:27Z<p></p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 5. 3. 2011, 16:51</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l44">Řádek 44:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 44:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Po dokončení reambulace stabilního katastru r. 1863 se v praxi začal výrazně projevovat nedostatek kvalifikovaných měřičů. Na přání ministerstva financí došlo k dlouho připravované a vyžadované reformě studia. Ministerstvo kultu a vyučování výnosem ze dne 2. 2. 1896 od školního roku 1886-7 zřídilo na vysokých technických školách říše dvouletý zeměměřický běh, zpravidla v rámci kulturního odboru (fakulty; zahrnoval zejména směry konstruktivní a vodohospodářské). Před komisi I. státní zkoušky, vedenou v Praze prof. Müllerem, předstoupilo 1. 1. 1898 prvních osm absolventů. </div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Po dokončení reambulace stabilního katastru r. 1863 se v praxi začal výrazně projevovat nedostatek kvalifikovaných měřičů. Na přání ministerstva financí došlo k dlouho připravované a vyžadované reformě studia. Ministerstvo kultu a vyučování výnosem ze dne 2. 2. 1896 od školního roku 1886-7 zřídilo na vysokých technických školách říše dvouletý zeměměřický běh, zpravidla v rámci kulturního odboru (fakulty; zahrnoval zejména směry konstruktivní a vodohospodářské). Před komisi I. státní zkoušky, vedenou v Praze prof. Müllerem, předstoupilo 1. 1. 1898 prvních osm absolventů. </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Prof. František Müller zemřel zanedlouho po svém penzionování, 21. 10. 1900 v Praze.</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Prof. František Müller zemřel zanedlouho po svém penzionování, 21. 10. 1900 v Praze.</div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">== František Novotný (1864-1918) ==</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[[Image:CZ obr 8.jpg|thumb|left|Obr. 7]] František Novotný se narodil se 20.9.1864 v Němčicích na Hané. Roku 1889 absolvoval stavební inženýrství na České technice v Praze, kde se následujícího roku stal asistentem prof. Müllera. Pro obor nižší geodézie se habilitoval již roku 1893, pro vyšší geodézii roku 1897. Mimořádným profesorem byl jmenován v roce úmrtí svého předchůdce, řádným profesorem o tři roky později, tj. 1903. Širokého oboru působnosti je možno vyzvednout jeho zájem o nivelaci a topografii, ale i o tvorbu plánů měst a odbornou terminologii, jak je toho důkazem celá řada pojednání. (Základy rýsování situačního a terrainího 1892, Mezinárodní praecisní nivellement okolí Prahy 1893, Geodetický slovník česko-francouzsko-německý 1902). Současně byl uznávaným praktikem jako úředně autorizovaný stavební inženýr, geometr a stavitel. V letech 1891-3 řídil v zastoupení prof. Františka Müllera měřické a výpočetní práce, spojené s vyhotovením tzv. regulačních plánů města Písku novou metodou [5], určenou pro nová katastrální měřeníve městech. Ve státní službě ji poprvé použil v letech 1892-5 Ing. Alois Skrbek v Berouně. Dobová odborná literatura tvrdí, že spolu s Ing. K. Zemanem tuto -při prvních aplikacích neúspěšnou metodu v Rakousku-Uhersku zachránili. Výsledky jejich prací mezních odchylek pro revidované vydání instrukce z roku 1894. Nejzávažnější prací je kompendium geodézie a sférické astronomie, které zahájil prof. Müller. Třídílná učebnice Geodézie nižší je první moderní a úplnou publikací tohoto oboru v české řeči, svým významem přesahující rámec vysokoškolské učebnice. Prof. Novotný vydal roku 1909 ještě 1. díl Geodésie vyšší, která však zůstala nedokončena.</ins></div></td></tr>
</table>Stronerhttps://geo.fsv.cvut.cz/index.php?title=%C4%8Ce%C5%A1t%C3%AD_geodeti_19.stolet%C3%AD&diff=19411&oldid=prevStroner: /* František Müller (1835-1900) */2011-03-05T16:49:41Z<p><span dir="auto"><span class="autocomment">František Müller (1835-1900)</span></span></p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 5. 3. 2011, 16:49</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l40">Řádek 40:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 40:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== František Müller (1835-1900) ==</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>== František Müller (1835-1900) ==</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Prof. František Müller se narodil 4. 9. 1835 v Libochovicích. Po maturitě na gymnáziu v Litoměřicích studoval v letech 1854-1856 Polytechnický ústav v Praze, na němž uzavřel studia v roce 1861. V mezidobí pěti let byl jmenován adjunktem katastrálního měření v jižním Tyrolsku, dnes patřícímu k Itálii. Po absolvování nastoupil úspěšnou vědeckou a pedagogickou dráhu, která byla přerušena až roku 1897 nemocí. Roku 1863 se stal asistentem na tehdejší stolici matematiky, o rok později asistentem geodézie u prof. Karla Kořistky a suplentem přednášek nižší geodézie s českým vyučovacím jazykem, který byl zaveden schválením organického statutu v listopadu 1863. Od akademického roku 1868-9 přednášel Geodésii I a II v českém jazyce paralelně s přednáškami prof. Kořistky. Stal se tak prvním učitelem přednášejícím geodézii pouze v češtině, zasloužil se o rozvoj odborného názvosloví. Roku 1867 byl jmenován mimořádným a následujícího roku řádným profesorem geodézie na Vysoké škole technické v Praze, po rozdělení polytechniky na samostatnou českou a německou část podle usnesení sněmu Království českého zůstal na české škole. </div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Prof. František Müller se narodil 4. 9. 1835 v Libochovicích. Po maturitě na gymnáziu v Litoměřicích studoval v letech 1854-1856 Polytechnický ústav v Praze, na němž uzavřel studia v roce 1861. V mezidobí pěti let byl jmenován adjunktem katastrálního měření v jižním Tyrolsku, dnes patřícímu k Itálii. Po absolvování nastoupil úspěšnou vědeckou a pedagogickou dráhu, která byla přerušena až roku 1897 nemocí. Roku 1863 se stal asistentem na tehdejší stolici matematiky, o rok později asistentem geodézie u prof. Karla Kořistky a suplentem přednášek nižší geodézie s českým vyučovacím jazykem, který byl zaveden schválením organického statutu v listopadu 1863. Od akademického roku 1868-9 přednášel Geodésii I a II v českém jazyce paralelně s přednáškami prof. Kořistky. Stal se tak prvním učitelem přednášejícím geodézii pouze v češtině, zasloužil se o rozvoj odborného názvosloví. Roku 1867 byl jmenován mimořádným a následujícího roku řádným profesorem geodézie na Vysoké škole technické v Praze, po rozdělení polytechniky na samostatnou českou a německou část podle usnesení sněmu Království českého zůstal na české škole. </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Publikační činnost prof. Müllera byla velmi obsáhlá. (Např. Nivelování a grafické určování výšek 1867, O vlivu tížnice na měření a na určení osy dlouhých tunelů 1883, O sférickém excesu 1886-7, vždy ve Zprávách SAI. Na obrázku je Müllerův přístroj pro měření výšek, vyrobený roku 1866 známým F. Božkem.) Mimo to jako prvý v praxi u nás vyzkoušel novou polygonovou metodu podle instrukce [5]. V roce 1876 začal na popud studentů, sdružených ve Spolku posluchačů inženýrství, pracovat na významné učebnici Kompendium geodesie nižší a vyšší. Ta „zavedla češtinu do kanceláří“ a ovlivnila několik generací našich zeměměřičů. Byly vydány 3 díly, z finančních důvodů každý po třech sešitech. Za vydatného přispění Spolku architektů a inženýrů, který sešity rozesílal místo spolkového časopisu, vyšel první díl v letech 1887-1894. Další vydávání převzala nově založená České matice technická (1895). Na 3. a 4. části už autorsky spolupracoval František Novotný, který do roku 1902 dokončil Geodesii nižší. Toto dílo, spolu s pracemi dalších autorů, představovalo další krok k technické národní samostatnosti.</div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Publikační činnost prof. Müllera byla velmi obsáhlá. (Např. Nivelování a grafické určování výšek 1867, O vlivu tížnice na měření a na určení osy dlouhých tunelů 1883, O sférickém excesu 1886-7, vždy ve Zprávách SAI. </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[[Image:CZ obr 7.jpg|thumb|left|Obr. 6]]</del>Po dokončení reambulace stabilního katastru r. 1863 se v praxi začal výrazně projevovat nedostatek kvalifikovaných měřičů. Na přání ministerstva financí došlo k dlouho připravované a vyžadované reformě studia. Ministerstvo kultu a vyučování výnosem ze dne 2. 2. 1896 od školního roku 1886-7 zřídilo na vysokých technických školách říše dvouletý zeměměřický běh, zpravidla v rámci kulturního odboru (fakulty; zahrnoval zejména směry konstruktivní a vodohospodářské). Před komisi I. státní zkoušky, vedenou v Praze prof. Müllerem, předstoupilo 1. 1. 1898 prvních osm absolventů. </div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[[Image:CZ obr 7.jpg|thumb|left|Obr. 6]] </ins>Na obrázku je Müllerův přístroj pro měření výšek, vyrobený roku 1866 známým F. Božkem.) Mimo to jako prvý v praxi u nás vyzkoušel novou polygonovou metodu podle instrukce [5]. V roce 1876 začal na popud studentů, sdružených ve Spolku posluchačů inženýrství, pracovat na významné učebnici Kompendium geodesie nižší a vyšší. Ta „zavedla češtinu do kanceláří“ a ovlivnila několik generací našich zeměměřičů. Byly vydány 3 díly, z finančních důvodů každý po třech sešitech. Za vydatného přispění Spolku architektů a inženýrů, který sešity rozesílal místo spolkového časopisu, vyšel první díl v letech 1887-1894. Další vydávání převzala nově založená České matice technická (1895). Na 3. a 4. části už autorsky spolupracoval František Novotný, který do roku 1902 dokončil Geodesii nižší. Toto dílo, spolu s pracemi dalších autorů, představovalo další krok k technické národní samostatnosti.</div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Po dokončení reambulace stabilního katastru r. 1863 se v praxi začal výrazně projevovat nedostatek kvalifikovaných měřičů. Na přání ministerstva financí došlo k dlouho připravované a vyžadované reformě studia. Ministerstvo kultu a vyučování výnosem ze dne 2. 2. 1896 od školního roku 1886-7 zřídilo na vysokých technických školách říše dvouletý zeměměřický běh, zpravidla v rámci kulturního odboru (fakulty; zahrnoval zejména směry konstruktivní a vodohospodářské). Před komisi I. státní zkoušky, vedenou v Praze prof. Müllerem, předstoupilo 1. 1. 1898 prvních osm absolventů. </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Prof. František Müller zemřel zanedlouho po svém penzionování, 21. 10. 1900 v Praze.</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Prof. František Müller zemřel zanedlouho po svém penzionování, 21. 10. 1900 v Praze.</div></td></tr>
</table>Stronerhttps://geo.fsv.cvut.cz/index.php?title=%C4%8Ce%C5%A1t%C3%AD_geodeti_19.stolet%C3%AD&diff=19410&oldid=prevStroner v 5. 3. 2011, 16:482011-03-05T16:48:52Z<p></p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 5. 3. 2011, 16:48</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l41">Řádek 41:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 41:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Prof. František Müller se narodil 4. 9. 1835 v Libochovicích. Po maturitě na gymnáziu v Litoměřicích studoval v letech 1854-1856 Polytechnický ústav v Praze, na němž uzavřel studia v roce 1861. V mezidobí pěti let byl jmenován adjunktem katastrálního měření v jižním Tyrolsku, dnes patřícímu k Itálii. Po absolvování nastoupil úspěšnou vědeckou a pedagogickou dráhu, která byla přerušena až roku 1897 nemocí. Roku 1863 se stal asistentem na tehdejší stolici matematiky, o rok později asistentem geodézie u prof. Karla Kořistky a suplentem přednášek nižší geodézie s českým vyučovacím jazykem, který byl zaveden schválením organického statutu v listopadu 1863. Od akademického roku 1868-9 přednášel Geodésii I a II v českém jazyce paralelně s přednáškami prof. Kořistky. Stal se tak prvním učitelem přednášejícím geodézii pouze v češtině, zasloužil se o rozvoj odborného názvosloví. Roku 1867 byl jmenován mimořádným a následujícího roku řádným profesorem geodézie na Vysoké škole technické v Praze, po rozdělení polytechniky na samostatnou českou a německou část podle usnesení sněmu Království českého zůstal na české škole. </div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Prof. František Müller se narodil 4. 9. 1835 v Libochovicích. Po maturitě na gymnáziu v Litoměřicích studoval v letech 1854-1856 Polytechnický ústav v Praze, na němž uzavřel studia v roce 1861. V mezidobí pěti let byl jmenován adjunktem katastrálního měření v jižním Tyrolsku, dnes patřícímu k Itálii. Po absolvování nastoupil úspěšnou vědeckou a pedagogickou dráhu, která byla přerušena až roku 1897 nemocí. Roku 1863 se stal asistentem na tehdejší stolici matematiky, o rok později asistentem geodézie u prof. Karla Kořistky a suplentem přednášek nižší geodézie s českým vyučovacím jazykem, který byl zaveden schválením organického statutu v listopadu 1863. Od akademického roku 1868-9 přednášel Geodésii I a II v českém jazyce paralelně s přednáškami prof. Kořistky. Stal se tak prvním učitelem přednášejícím geodézii pouze v češtině, zasloužil se o rozvoj odborného názvosloví. Roku 1867 byl jmenován mimořádným a následujícího roku řádným profesorem geodézie na Vysoké škole technické v Praze, po rozdělení polytechniky na samostatnou českou a německou část podle usnesení sněmu Království českého zůstal na české škole. </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Publikační činnost prof. Müllera byla velmi obsáhlá. (Např. Nivelování a grafické určování výšek 1867, O vlivu tížnice na měření a na určení osy dlouhých tunelů 1883, O sférickém excesu 1886-7, vždy ve Zprávách SAI. Na obrázku je Müllerův přístroj pro měření výšek, vyrobený roku 1866 známým F. Božkem.) Mimo to jako prvý v praxi u nás vyzkoušel novou polygonovou metodu podle instrukce [5]. V roce 1876 začal na popud studentů, sdružených ve Spolku posluchačů inženýrství, pracovat na významné učebnici Kompendium geodesie nižší a vyšší. Ta „zavedla češtinu do kanceláří“ a ovlivnila několik generací našich zeměměřičů. Byly vydány 3 díly, z finančních důvodů každý po třech sešitech. Za vydatného přispění Spolku architektů a inženýrů, který sešity rozesílal místo spolkového časopisu, vyšel první díl v letech 1887-1894. Další vydávání převzala nově založená České matice technická (1895). Na 3. a 4. části už autorsky spolupracoval František Novotný, který do roku 1902 dokončil Geodesii nižší. Toto dílo, spolu s pracemi dalších autorů, představovalo další krok k technické národní samostatnosti.</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Publikační činnost prof. Müllera byla velmi obsáhlá. (Např. Nivelování a grafické určování výšek 1867, O vlivu tížnice na měření a na určení osy dlouhých tunelů 1883, O sférickém excesu 1886-7, vždy ve Zprávách SAI. Na obrázku je Müllerův přístroj pro měření výšek, vyrobený roku 1866 známým F. Božkem.) Mimo to jako prvý v praxi u nás vyzkoušel novou polygonovou metodu podle instrukce [5]. V roce 1876 začal na popud studentů, sdružených ve Spolku posluchačů inženýrství, pracovat na významné učebnici Kompendium geodesie nižší a vyšší. Ta „zavedla češtinu do kanceláří“ a ovlivnila několik generací našich zeměměřičů. Byly vydány 3 díly, z finančních důvodů každý po třech sešitech. Za vydatného přispění Spolku architektů a inženýrů, který sešity rozesílal místo spolkového časopisu, vyšel první díl v letech 1887-1894. Další vydávání převzala nově založená České matice technická (1895). Na 3. a 4. části už autorsky spolupracoval František Novotný, který do roku 1902 dokončil Geodesii nižší. Toto dílo, spolu s pracemi dalších autorů, představovalo další krok k technické národní samostatnosti.</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Image:CZ obr 7.jpg|thumb|left|Obr. 6]]</div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Image:CZ obr 7.jpg|thumb|left|Obr. 6]]<ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Po dokončení reambulace stabilního katastru r. 1863 se v praxi začal výrazně projevovat nedostatek kvalifikovaných měřičů. Na přání ministerstva financí došlo k dlouho připravované a vyžadované reformě studia. Ministerstvo kultu a vyučování výnosem ze dne 2. 2. 1896 od školního roku 1886-7 zřídilo na vysokých technických školách říše dvouletý zeměměřický běh, zpravidla v rámci kulturního odboru (fakulty; zahrnoval zejména směry konstruktivní a vodohospodářské). Před komisi I. státní zkoušky, vedenou v Praze prof. Müllerem, předstoupilo 1. 1. 1898 prvních osm absolventů. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Prof. František Müller zemřel zanedlouho po svém penzionování, 21. 10. 1900 v Praze.</ins></div></td></tr>
</table>Stronerhttps://geo.fsv.cvut.cz/index.php?title=%C4%8Ce%C5%A1t%C3%AD_geodeti_19.stolet%C3%AD&diff=19409&oldid=prevStroner v 5. 3. 2011, 16:482011-03-05T16:48:12Z<p></p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 5. 3. 2011, 16:48</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l37">Řádek 37:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 37:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Image:CZ obr 6.jpg|thumb|left|Obr. 5]] Letopočty 1881-1912 vymezil Antonín Tichý období, v němž se aktivně věnoval teoretickým a konstruktérským pracím na svém nejvýznamnějším díle, pozoruhodné a originální logaritmickotachymetrické metodě. Značné časové rozpětí svědčí o neutuchající snaze „povznésti tuto co nejvýše až ku skutečně dosažitelnému stupni přesnosti“. Reagoval tak na prudký rozvoj stavební geodézie, vyvolaný průmyslovou revolucí 19. století, předjímající úkoly dnešní inženýrské geodézie. Její význam si plně uvědomoval: „Jedním z nejvydatnějších pramenů zdražování novostavby, jakož i pozdějšího udržování a provozu, ...jest stavebně-technická vyměřovací prakse, ...poněvadž ona často způsobila velmi nákladné omyly při sdělávání projektů". Konečnou verzi popsal např. v článku Definitivně ustálená metoda logarithmicko-tachymetrická (Zeměměřičský věstník, 2, 1914, č. 2, s. 18-25; pokr. č. 3, s. 33-39). K přístrojům s okulárovým mikrometrem, původně vyráběným firmou Starke & Kammerer, patří speciálně konstruovaná a vyrobená třímetrová pevná lať; bílé klínky (v pozdější konstrukční variantě rysky) na kontrastním černém pozadí jsou další původní myšlenkou A. Tichého. Dekadický logaritmus šikmé vzdálenosti se četl (s opakovanými koencidencemi) na 6 míst mantisy. K výsledku se připojovaly logaritmy tabelovaných redukcí na vodorovnou a empiricky zjištěné přístrojové korekce. Pro opravu z nadmořské výšky (0 až 3000 m) autor sestavil potřebné tabulky. Ze vzorů zápisníků a dalších údajů v různých publikacích autor tohoto textu odvodil pro obousměrné měření délek relativní přesnost 1:4500 -1:9000 (0.02-0.01 m na 100 m) závislou na sklonu záměry. Kilometrová chyba nivelace se pohybuje v rozmezí 5 -16 mm podle počtu stanovisek (5 -12) a případně podle sklonu záměr. Střední chyba měření vodorovných a svislých úhlů bývá uvažována v rozpětí 5"-15". Metoda se však neuplatnila, protože „práce v terainnu postupují kupředu zvolna“. Praxe zvolila rychlejší a snazší postupy, i když méně přesné. (Určitou úpravou byl v 50. letech Zeissův optický logaritmický dálkoměr LOTA.) </div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Image:CZ obr 6.jpg|thumb|left|Obr. 5]] Letopočty 1881-1912 vymezil Antonín Tichý období, v němž se aktivně věnoval teoretickým a konstruktérským pracím na svém nejvýznamnějším díle, pozoruhodné a originální logaritmickotachymetrické metodě. Značné časové rozpětí svědčí o neutuchající snaze „povznésti tuto co nejvýše až ku skutečně dosažitelnému stupni přesnosti“. Reagoval tak na prudký rozvoj stavební geodézie, vyvolaný průmyslovou revolucí 19. století, předjímající úkoly dnešní inženýrské geodézie. Její význam si plně uvědomoval: „Jedním z nejvydatnějších pramenů zdražování novostavby, jakož i pozdějšího udržování a provozu, ...jest stavebně-technická vyměřovací prakse, ...poněvadž ona často způsobila velmi nákladné omyly při sdělávání projektů". Konečnou verzi popsal např. v článku Definitivně ustálená metoda logarithmicko-tachymetrická (Zeměměřičský věstník, 2, 1914, č. 2, s. 18-25; pokr. č. 3, s. 33-39). K přístrojům s okulárovým mikrometrem, původně vyráběným firmou Starke & Kammerer, patří speciálně konstruovaná a vyrobená třímetrová pevná lať; bílé klínky (v pozdější konstrukční variantě rysky) na kontrastním černém pozadí jsou další původní myšlenkou A. Tichého. Dekadický logaritmus šikmé vzdálenosti se četl (s opakovanými koencidencemi) na 6 míst mantisy. K výsledku se připojovaly logaritmy tabelovaných redukcí na vodorovnou a empiricky zjištěné přístrojové korekce. Pro opravu z nadmořské výšky (0 až 3000 m) autor sestavil potřebné tabulky. Ze vzorů zápisníků a dalších údajů v různých publikacích autor tohoto textu odvodil pro obousměrné měření délek relativní přesnost 1:4500 -1:9000 (0.02-0.01 m na 100 m) závislou na sklonu záměry. Kilometrová chyba nivelace se pohybuje v rozmezí 5 -16 mm podle počtu stanovisek (5 -12) a případně podle sklonu záměr. Střední chyba měření vodorovných a svislých úhlů bývá uvažována v rozpětí 5"-15". Metoda se však neuplatnila, protože „práce v terainnu postupují kupředu zvolna“. Praxe zvolila rychlejší a snazší postupy, i když méně přesné. (Určitou úpravou byl v 50. letech Zeissův optický logaritmický dálkoměr LOTA.) </div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Ing. Anton Tichý odešel do důchodu v roce 1919 s titulem vládního rady. Soumrak jeho života nebyl příliš šťastný. Zemřel 28. 10.1 923 po operaci na klinice ve Štýrském Hradci, aniž by uskutečnil dlouho připravovaný návrat do ČSR.</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Ing. Anton Tichý odešel do důchodu v roce 1919 s titulem vládního rady. Soumrak jeho života nebyl příliš šťastný. Zemřel 28. 10.1 923 po operaci na klinice ve Štýrském Hradci, aniž by uskutečnil dlouho připravovaný návrat do ČSR.</div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"></ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">== František Müller (1835-1900) ==</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Prof. František Müller se narodil 4. 9. 1835 v Libochovicích. Po maturitě na gymnáziu v Litoměřicích studoval v letech 1854-1856 Polytechnický ústav v Praze, na němž uzavřel studia v roce 1861. V mezidobí pěti let byl jmenován adjunktem katastrálního měření v jižním Tyrolsku, dnes patřícímu k Itálii. Po absolvování nastoupil úspěšnou vědeckou a pedagogickou dráhu, která byla přerušena až roku 1897 nemocí. Roku 1863 se stal asistentem na tehdejší stolici matematiky, o rok později asistentem geodézie u prof. Karla Kořistky a suplentem přednášek nižší geodézie s českým vyučovacím jazykem, který byl zaveden schválením organického statutu v listopadu 1863. Od akademického roku 1868-9 přednášel Geodésii I a II v českém jazyce paralelně s přednáškami prof. Kořistky. Stal se tak prvním učitelem přednášejícím geodézii pouze v češtině, zasloužil se o rozvoj odborného názvosloví. Roku 1867 byl jmenován mimořádným a následujícího roku řádným profesorem geodézie na Vysoké škole technické v Praze, po rozdělení polytechniky na samostatnou českou a německou část podle usnesení sněmu Království českého zůstal na české škole. </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Publikační činnost prof. Müllera byla velmi obsáhlá. (Např. Nivelování a grafické určování výšek 1867, O vlivu tížnice na měření a na určení osy dlouhých tunelů 1883, O sférickém excesu 1886-7, vždy ve Zprávách SAI. Na obrázku je Müllerův přístroj pro měření výšek, vyrobený roku 1866 známým F. Božkem.) Mimo to jako prvý v praxi u nás vyzkoušel novou polygonovou metodu podle instrukce [5]. V roce 1876 začal na popud studentů, sdružených ve Spolku posluchačů inženýrství, pracovat na významné učebnici Kompendium geodesie nižší a vyšší. Ta „zavedla češtinu do kanceláří“ a ovlivnila několik generací našich zeměměřičů. Byly vydány 3 díly, z finančních důvodů každý po třech sešitech. Za vydatného přispění Spolku architektů a inženýrů, který sešity rozesílal místo spolkového časopisu, vyšel první díl v letech 1887-1894. Další vydávání převzala nově založená České matice technická (1895). Na 3. a 4. části už autorsky spolupracoval František Novotný, který do roku 1902 dokončil Geodesii nižší. Toto dílo, spolu s pracemi dalších autorů, představovalo další krok k technické národní samostatnosti.</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">[[Image:CZ obr 7.jpg|thumb|left|Obr. 6]]</ins></div></td></tr>
</table>Stronerhttps://geo.fsv.cvut.cz/index.php?title=%C4%8Ce%C5%A1t%C3%AD_geodeti_19.stolet%C3%AD&diff=19407&oldid=prevStroner v 5. 3. 2011, 16:452011-03-05T16:45:21Z<p></p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 5. 3. 2011, 16:45</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l35">Řádek 35:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 35:</td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Image:CZ obr 5.jpg|thumb|left|Obr. 4]] Ing. Antonín Tichý se narodil 19.7.1843 v moravském Tlumačově u Uherského Hradiště [18]. Po studiích na gymnáziu v Kroměříži zvolil povolání svého otce a v roce 1863 absolvoval Moravskoslezskou lesnickou školu v Úsově, na níž se nutně seznámil se zeměměřictvím. Jako ženista se účastnil prusko-rakouské války v roce 1866, na vlastní žádost byl v hodnosti nadporučíka jezdectva uvolněn v roce 1871 z aktivní služby. Vrátil se k lesní správě, přičemž se široce zabýval geodézií, jíž věnoval i osobní zájem. Roku 1874 vídeňský výrobce Gustav Starke podle jeho návrhu upravil universální teodolit (reversní libela, okulárový mikrometr), s nímž o tři roky později trianguloval v okolí Bad Ischl. Roku 1876 Tichý vynalezl logaritmické dělení dálkoměrné latě se šachovnicovou stupnicí, kterou bylo možno užívat ve spojení s tachymetry Reichenbachova typu s pevnými nitěmi (k = 100). V následujícím roce navrhl novou konstrukci tachymetru, od roku 1878 vyráběnou podle patentu Tichý -Starke v závodě partnera. O dva roky později následovalo na stejném principu konstruované záměrné tachymetrické pravítko s měřickým stolem, které se uplatnilo ve VZÚ Vídeň. (S určitými úpravami byla souprava používána ještě v poválečných 20. letech v rakouském katastru.) Mezi jeho nejvýznamnější spisy, zaměřené na lesnictví, patří zejména práce Der qualifizierte Plentenbetrieb (Wien 1891), v níž formuloval 17 dodnes uznávaných zásad lesníka, založených na respektování přírodních zákonů.</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Image:CZ obr 5.jpg|thumb|left|Obr. 4]] Ing. Antonín Tichý se narodil 19.7.1843 v moravském Tlumačově u Uherského Hradiště [18]. Po studiích na gymnáziu v Kroměříži zvolil povolání svého otce a v roce 1863 absolvoval Moravskoslezskou lesnickou školu v Úsově, na níž se nutně seznámil se zeměměřictvím. Jako ženista se účastnil prusko-rakouské války v roce 1866, na vlastní žádost byl v hodnosti nadporučíka jezdectva uvolněn v roce 1871 z aktivní služby. Vrátil se k lesní správě, přičemž se široce zabýval geodézií, jíž věnoval i osobní zájem. Roku 1874 vídeňský výrobce Gustav Starke podle jeho návrhu upravil universální teodolit (reversní libela, okulárový mikrometr), s nímž o tři roky později trianguloval v okolí Bad Ischl. Roku 1876 Tichý vynalezl logaritmické dělení dálkoměrné latě se šachovnicovou stupnicí, kterou bylo možno užívat ve spojení s tachymetry Reichenbachova typu s pevnými nitěmi (k = 100). V následujícím roce navrhl novou konstrukci tachymetru, od roku 1878 vyráběnou podle patentu Tichý -Starke v závodě partnera. O dva roky později následovalo na stejném principu konstruované záměrné tachymetrické pravítko s měřickým stolem, které se uplatnilo ve VZÚ Vídeň. (S určitými úpravami byla souprava používána ještě v poválečných 20. letech v rakouském katastru.) Mezi jeho nejvýznamnější spisy, zaměřené na lesnictví, patří zejména práce Der qualifizierte Plentenbetrieb (Wien 1891), v níž formuloval 17 dodnes uznávaných zásad lesníka, založených na respektování přírodních zákonů.</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Roku 1887 již potřetí opustil zajištěné postavení, tentokrát ve funkci centrálního lesního ředitele. Jednou z prvních prací na novém působišti -ředitelství rakouských státních drah -bylo vytýčení železničního viaduktu u Červené na trati Tábor -Ražice, který je dnes významnou technickou památkou. Svou tachymetrickou metodou zaměřil exponovaný územní pruh pro výstavbu vídeňské městské dráhy, vytyčoval řadu mostů a zejména tunelů na stavbách alpských drah a pořizoval podklady pro většinou neuskutečněné projekty v Jižním Tyrolsku (dnes Itálie). Pro tyto účely konstruoval speciální pomůcky a originálně upravil tzv. kosočtverečnou metodu pro měření základen v sítích, která však zapadla, možná i pro nepříznivá hodnocení (údajně problematických) ověřovacích zkoušek, prováděných VZÚ Vídeň. Navrhl a publikoval metodu prostorového zaměření bodů polygonových sítí, do roku 1890 přísluší konstrukce vynášecího přístroje. I nadále však přetrvával jeho zájem o původní profesi, v níž byl stále uznávaným odborníkem. Roku 1897 podnikl na pozvání soukromou studijní cestu do Švédska a Norska, zaměřenou k lesnímu hospodářství. V tzv. Studienbureau (předchůdci výzkumných ústavů) rakouských železnic byla našemu krajanovi, který byl roku 1910 jmenován vrchním inspektorem, svěřena oblast geodetických prací. Podklady neuvádí rok nabytí stavovského inženýrského titulu, který mu většinou přiznává až novější literatura. Patrně se tak stalo na podkladě císařského nařízení č. 130/1917 ř.z. V roce 1916 byl členem redakční rady časopisu a členem výboru zeměměřické skupiny Rakouského spolku inženýrů a architektů. V uznání zásluh byl zvolen na dvouleté období předsedou, pro určité rozpory ale téhož roku z funkce odstoupil; roku 1918 byl do výboru znovu navržen. (Předchůdcem a zástupcem byl profesor Eduard Doležal, nástupcem profesor Theodor Dokulil.) Na stránkách spolkového časopisu Zeitschrift des Österreichischen Ingenieur-und Architekten-Vereins je možno nalézt mnohé jeho příspěvky, zaměřené na spolkovou činnost, nebo polemizující s jinými autory (např. o reversní libele 1894, o přesnosti čtení na stupnicích 1898, o technice pěstění lesa 1900 -česky 1966, o tachymetrii 1901, o určení délky geodetických čar 1909, o vytyčování dlouhých tunelů 1914, o lesnictví 1916 -česky 1959, o protínání vpřed 1917).</div></td><td class="diff-marker"></td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>Roku 1887 již potřetí opustil zajištěné postavení, tentokrát ve funkci centrálního lesního ředitele. Jednou z prvních prací na novém působišti -ředitelství rakouských státních drah -bylo vytýčení železničního viaduktu u Červené na trati Tábor -Ražice, který je dnes významnou technickou památkou. Svou tachymetrickou metodou zaměřil exponovaný územní pruh pro výstavbu vídeňské městské dráhy, vytyčoval řadu mostů a zejména tunelů na stavbách alpských drah a pořizoval podklady pro většinou neuskutečněné projekty v Jižním Tyrolsku (dnes Itálie). Pro tyto účely konstruoval speciální pomůcky a originálně upravil tzv. kosočtverečnou metodu pro měření základen v sítích, která však zapadla, možná i pro nepříznivá hodnocení (údajně problematických) ověřovacích zkoušek, prováděných VZÚ Vídeň. Navrhl a publikoval metodu prostorového zaměření bodů polygonových sítí, do roku 1890 přísluší konstrukce vynášecího přístroje. I nadále však přetrvával jeho zájem o původní profesi, v níž byl stále uznávaným odborníkem. Roku 1897 podnikl na pozvání soukromou studijní cestu do Švédska a Norska, zaměřenou k lesnímu hospodářství. V tzv. Studienbureau (předchůdci výzkumných ústavů) rakouských železnic byla našemu krajanovi, který byl roku 1910 jmenován vrchním inspektorem, svěřena oblast geodetických prací. Podklady neuvádí rok nabytí stavovského inženýrského titulu, který mu většinou přiznává až novější literatura. Patrně se tak stalo na podkladě císařského nařízení č. 130/1917 ř.z. V roce 1916 byl členem redakční rady časopisu a členem výboru zeměměřické skupiny Rakouského spolku inženýrů a architektů. V uznání zásluh byl zvolen na dvouleté období předsedou, pro určité rozpory ale téhož roku z funkce odstoupil; roku 1918 byl do výboru znovu navržen. (Předchůdcem a zástupcem byl profesor Eduard Doležal, nástupcem profesor Theodor Dokulil.) Na stránkách spolkového časopisu Zeitschrift des Österreichischen Ingenieur-und Architekten-Vereins je možno nalézt mnohé jeho příspěvky, zaměřené na spolkovou činnost, nebo polemizující s jinými autory (např. o reversní libele 1894, o přesnosti čtení na stupnicích 1898, o technice pěstění lesa 1900 -česky 1966, o tachymetrii 1901, o určení délky geodetických čar 1909, o vytyčování dlouhých tunelů 1914, o lesnictví 1916 -česky 1959, o protínání vpřed 1917).</div></td></tr>
<tr><td class="diff-marker" data-marker="−"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Image:CZ obr 6.jpg|thumb|left|Obr. 5]]</div></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Image:CZ obr 6.jpg|thumb|left|Obr. 5]] <ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Letopočty 1881-1912 vymezil Antonín Tichý období, v němž se aktivně věnoval teoretickým a konstruktérským pracím na svém nejvýznamnějším díle, pozoruhodné a originální logaritmickotachymetrické metodě. Značné časové rozpětí svědčí o neutuchající snaze „povznésti tuto co nejvýše až ku skutečně dosažitelnému stupni přesnosti“. Reagoval tak na prudký rozvoj stavební geodézie, vyvolaný průmyslovou revolucí 19. století, předjímající úkoly dnešní inženýrské geodézie. Její význam si plně uvědomoval: „Jedním z nejvydatnějších pramenů zdražování novostavby, jakož i pozdějšího udržování a provozu, ...jest stavebně-technická vyměřovací prakse, ...poněvadž ona často způsobila velmi nákladné omyly při sdělávání projektů". Konečnou verzi popsal např. v článku Definitivně ustálená metoda logarithmicko-tachymetrická (Zeměměřičský věstník, 2, 1914, č. 2, s. 18-25; pokr. č. 3, s. 33-39). K přístrojům s okulárovým mikrometrem, původně vyráběným firmou Starke & Kammerer, patří speciálně konstruovaná a vyrobená třímetrová pevná lať; bílé klínky (v pozdější konstrukční variantě rysky) na kontrastním černém pozadí jsou další původní myšlenkou A. Tichého. Dekadický logaritmus šikmé vzdálenosti se četl (s opakovanými koencidencemi) na 6 míst mantisy. K výsledku se připojovaly logaritmy tabelovaných redukcí na vodorovnou a empiricky zjištěné přístrojové korekce. Pro opravu z nadmořské výšky (0 až 3000 m) autor sestavil potřebné tabulky. Ze vzorů zápisníků a dalších údajů v různých publikacích autor tohoto textu odvodil pro obousměrné měření délek relativní přesnost 1:4500 -1:9000 (0.02-0.01 m na 100 m) závislou na sklonu záměry. Kilometrová chyba nivelace se pohybuje v rozmezí 5 -16 mm podle počtu stanovisek (5 -12) a případně podle sklonu záměr. Střední chyba měření vodorovných a svislých úhlů bývá uvažována v rozpětí 5"-15". Metoda se však neuplatnila, protože „práce v terainnu postupují kupředu zvolna“. Praxe zvolila rychlejší a snazší postupy, i když méně přesné. (Určitou úpravou byl v 50. letech Zeissův optický logaritmický dálkoměr LOTA.) </ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-side-deleted"></td><td class="diff-marker" data-marker="+"></td><td style="color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">Ing. Anton Tichý odešel do důchodu v roce 1919 s titulem vládního rady. Soumrak jeho života nebyl příliš šťastný. Zemřel 28. 10.1 923 po operaci na klinice ve Štýrském Hradci, aniž by uskutečnil dlouho připravovaný návrat do ČSR.</ins></div></td></tr>
</table>Stroner